Ústavní soud vyhověl stížnosti ženy, kterou podle její výpovědi v letech 2008 a 2009 zneužíval kněz a tehdejší vedoucí její diplomové práce na teologické fakultě. Policie se bude muset případem zabývat znovu. Závěry vyšetřování se nesmí opírat o domněnky, ale důkazy, zdůraznil soud. Případ se tak vrací na začátek.
Žena si u české policie a soudů stěžovala na vynucený sex. Kněz si podle ní musel být jejího nesouhlasu vědom. Avšak policie její oznámení původně odložila, protože v počínání duchovního vůči dospělé studentce nespatřovala trestný čin zneužití ani znásilnění. Policistům v případu chyběly znaky násilí, pohrůžky násilí či zneužití bezbrannosti oběti.
Zastat se jí musel Štrasburk
Žena nenašla zastání u státního zastupitelství a napoprvé ani u ústavních soudců. Až po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku zrušil Ústavní soud své původní odmítavé usnesení a nyní také rozhodnutí policie i státního zastupitelství. Vysvětlil to porušením práva ženy na účinné vyšetřování.
Muž, který ji měl zneužít, je řeholním knězem v janovské provincii Řádu bosých karmelitánů. Řád mu už dříve pozastavil výkon veřejné služby do skončení soudního i paralelního kanonického řízení.
Policie musí hledat důkazy
Žena nyní před Ústavním soudem argumentovala tím, že policie se nezabývala jejím nesouhlasem se sexuálními aktivitami důkladně a dostatečně. Závěry vyšetřování se totiž nesmí zakládat na ukvapených nebo nepodložených domněnkách. Naopak musí vycházet z důkladné, objektivní a nestranné analýzy všech relevantních skutečností, a policie, soudy i státní zástupci je musí srozumitelně a pečlivě odůvodněny. Ústavní soudci jí v tom dali za pravdu.
„Orgány činné v trestním řízení byly povinny důkladně a dostatečně prošetřit všechny relevantní okolnosti týkající se naplnění jednotlivých znaků skutkových podstat daných trestných činů a zajistit tomu odpovídající důkazy. Protože tak neučinily, došlo k porušení práva stěžovatelky na účinné vyšetřování,“ uvedla soudkyně zpravodajka Daniela Zemanová.
Mohlo by vás zajímat
Policie v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že ke spáchání trestného činu pohlavního zneužití by musel být naplněn znak svěření oběti k dozoru podezřelé osoby. Podle Ústavního soudu tedy de facto připustila, že i podle tehdy platných zákonů mohlo být jednání duchovního za určitých okolností trestné. Avšak tvrzení studentky, kterým se snažila prokázat splnění uvedeného znaku, policie vůbec nezmínila a nijak ho nehodnotila. Státní zastupitelství na následnou rozsáhlou argumentaci stěžovatelky reagovalo pouze obecným odkazem na závěry soudní praxe a bez uvedení konkrétních rozhodnutí.
V hlavní roli bezradnost
Policie se nyní podle ženina advokáta Daniela Bartoně musí zabývat hlavně otázkou bezbrannosti oběti a jejího nesouhlasu s knězovým počínáním. „To je argumentace, kterou jsme měli od začátku řízení a na kterou policie a státní zastupitelství nereagovaly adekvátně,“ uvedl Bartoň.
