Schválená dílčí reforma trestního práva posílí od 1. ledna příštího roku i postavení obětí trestných činů. Jednou z novinek je výslovné zavedení tzv. restorativní zásady, podle níž se mají soudy, státní zástupci i policie soustředit na podporu aktivního zapojení oběti a pachatele do trestního řízení. Institut pro restorativní justici (IRJ) v tiskové zprávě uvedl, že zásada může pomoci i ke snížení recidivy, protože dává pachateli příležitost přijmout za trestný čin odpovědnost a změnit se.
Trestní řád, který pochází z roku 1961, se doposud zaměřoval hlavně na nalezení a potrestání pachatele. Nové pravidlo zohledňuje potřeby oběti a klade důraz na obnovu narušených vztahů i na nápravu způsobené újmy. Autoři novely tuto myšlenku zařadili mezi hlavní zásady trestního řízení, tedy na stejnou úroveň jako například presumpci neviny. Všechny orgány činné v trestním řízení tak budou muset od příštího roku dbát na to, „aby byly ve vhodných případech vytvářeny podmínky pro dobrovolnou a aktivní účast poškozeného a obviněného při řešení následků trestného činu a napravení vztahů zasažených trestným činem”.
„Díky restorativní zásadě se nyní budou moci všichni, kdo se podílí na řešení trestných činů – ať už jde o policii, soudy či státní zástupce – o co opřít a k čemu se vztahovat při svých postupech,” uvedla předsedkyně IRJ Petra Masopust Šachová.
Dialog oběti a pachatele s odborným doprovodem
Orgány činné v trestním řízení by tak měly v praxi zvažovat například to, zda by nebylo vhodné propojit oběť a pachatele prostřednictvím restorativních programů. Ty mohou zprostředkovat vzájemný dialog v bezpečném prostředí za dohledu vyškolených odborníků. Nenahrazují trestní řízení, ale doplňují ho. Účast v programech je dobrovolná, soud ji nemůže nakázat. Oběti může program pomoci vyrovnat se s dopady události, přinést psychickou úlevu a snížit strach. U pachatele může přímý kontakt s obětí podpořit empatii a přijetí odpovědnosti. Dává mu možnost k omluvě, případně k odčinění skutku.
V Česku už takové služby fungují, a to jak v rámci činnosti Probační a mediační služby, tak nevládního sektoru. U ministerstva spravedlnosti má akreditaci několik poskytovatelů, vedle IRJ je to například Mezinárodní vězeňské společenství nebo Diecézní charita Plzeň. Programy jsou však zatím málo dostupné a také málo známé.
Mohlo by vás zajímat
Zvýšení počtu trestných činů zvyšuje tlak na systém
„Každý rok je v ČR spácháno přes 180.000 trestných činů. Oběti nejsou dostatečně slyšeny, podpořeny, a i přes odsouzení viníka mnohdy necítí úlevu. Je nutné proškolit dost profesionálů z klíčových oborů a zajistit, aby si služby a restorativní programy mohl každý dovolit,“ uvedl institut. Upozornil, že v posledních čtyřech letech narostl počet hlášených trestných činů téměř o deset procent, čímž roste i počet obětí včetně obětí násilných a sexuálně motivovaných činů.
Ve věznicích je aktuálně 19.584 lidí, zhruba 60 procent z nich se za mříže vrací. Celý systém stojí stát přes 13 miliard korun ročně. Jednou z příčin vysoké recidivy je podle expertů to, že ve věznicích se s odsouzenými dostatečně nepracuje na tom, aby pochopili a napravili dopady svého činu. Důsledně uplatňovaná pravidla restorativní justice by tak podle IRJ mohla státu výrazně ušetřit finanční prostředky.
