Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh poslanců hnutí ANO na zrušení důchodové reformy. Ta kromě jiného postupně zvyšuje věk pro odchod do důchodu. ANO mělo výhrady k obsahu zákona i k proceduře schvalování reformy. Podle ÚS projednávání zákona dostatečně vyvažovalo práva většiny a menšiny.
Většina musí mít právo vládnout a menšina vyjádřit svůj názor, což bylo naplněno, řekl soudce zpravodaj Jiří Přibáň. Růst věkové hranice odchodu do důchodu soud nepovažuje za extrémní. Nikdo ze soudců neuplatnil odlišné stanovisko.
ANO napadlo dvě obsahové části zákona. Jde zvýšení věku odchodu do důchodu nad 65 let a zúžení okruhu profesí, které mají nárok na dřívější penzi bez krácení pobírané částky. ÚS konstatoval, že zvýšení důchodového věku není extrémní. Podstata práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří zůstává zachovaná.
„Nárůst důchodového věku je pouze přidruženým projevem demografického vývoje a přiměřenou reakcí na něj. Důchodová reforma, jejímž středobodem je především zvýšení důchodového věku, reaguje na skutečnost, že dosavadní úprava v oblasti základního důchodového pojištění s ohledem na zmíněné demografické ukazatele do budoucna směřovala k vysokým deficitům důchodového účtu,“ uvedl soudce zpravodaj.
Mohlo by vás zajímat
Z podstaty práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří dále podle ÚS nelze dovodit, že by zákonná úprava měla při stanovení důchodového věku v důsledku výkonu rizikové práce zvýhodnit určitou přesně vymezenou skupinu osob. Určení této kategorie tak zůstává projevem politického uvážení zákonodárce, míní soud.
Změna jednacího řádu sněmovny je třeba
Hnutí ANO poukázalo na předčasné ukončení rozpravy k reformě ve všech třech čteních ve Sněmovně za situace, kdy byly přihlášeny ještě desítky poslanců. Podle ÚS je navzdory porušení jednacího řádu nutné zvážit, zda zároveň protichůdné ústavní normy či principy nepřevažují.
„Procedurální návrhy o pevném času hlasování a následném ukončení rozpravy jsou ústavně souladné, pokud mohou docílit ochrany principu politického rozhodování z vůle většiny. Projednávání nyní posuzovaného zákona navzdory zkrácení rozpravy dostatečně vyvažuje práva parlamentní většiny a menšiny,“ uvedl Přibáň.
ÚS zopakoval názor vyjádřený už dříve, že zjevné porušování pravidla, podle něhož předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci, není v demokratickém právním státě žádoucím. Znovu apeloval na všechny poslance napříč politickým spektrem, aby se zasadili o reformu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Jednací řád by měl napříště zajišťovat, že jednání dostojí jak principu rozhodování vycházejícího z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním, tak z principu ochrany menšin.
Růst k hranici 67 let
Důchodovou reformu schválila Sněmovna loni, platí od letoška. Novela obsahuje například pokračování zvyšování důchodového věku od 30. let o měsíc ročně do 67 let. Dále počítá s nižším výpočtem nových penzí či dřívější penzí bez krácení pobírané částky pro pracovníky nejrizikovější čtvrté kategorie. Jednotlivá ustanovení nabydou účinnosti postupně až do roku 2027.
