Česká vláda uznala před Evropským soudem pro lidská práva další chybu Ústavního soudu. V případu, který se táhne už přes 15 let, si někdejší generální ředitel Vladislav Větrovec stěžuje na porušení svého práva na spravedlivý proces.
Štrasburk se s nynějším prohlášením vlády spokojil. A to i přesto, že Ústavní soud nedoručil přípisy opakovaně. Řešením by byla obnova řízení, uvedla vláda a předložila Štrasburku dopis předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nyní stížnost Větrovec v. ČR vyškrtl ze seznamu stížností. O vyškrtnutí případu požádala česká vláda. ESLP tak ale učinil proti vůli stěžovatele Vladislava Větrovce, vyplývá z rozhodnutí z 10. července 2025. Ten měl satisfakci ve výši 1000 euro za nedostatečnou a smírné řešení odmítl.
„Poté, co se pokusy o dosažení smírného urovnání nepodařilo zrealizovat, informovala (vláda, pozn. red.) soud, že má v úmyslu učinit jednostranné prohlášení,“ stojí v rozhodnutí. Postup je v souladu s jednacím řádem Evropského soudu pro lidská práva.
Mohlo by vás zajímat
Vláda tímto uznává, že došlo k porušení Úmluvy
Vladislav Větrovec si u ESLP stěžoval na porušení práva na spravedlivý proces. Český Ústavní soud mu nedoručil písemná vyjádření krajského státního zástupce a občanskoprávního žalobce (poškozené firmy) v jeho ústavní stížnosti.
Česká vláda to jednostranným prohlášením uznala: „Vláda tímto uznává, že ve věci č. 20342/23 došlo k porušení článku 6 odst. 1 Úmluvy v důsledku toho, že Ústavní soud nedoručil stěžovateli písemná vyjádření předložená v reakci na jeho ústavní stížnost vedlejšími účastníky řízení č. I. ÚS 3416/22,“ uvedla doslova vláda před Evropským soudem pro lidská práva.
Pro pamětníky: Soud četl usnesení po 10 letech
Kauza Vladislava Větrovce je dnes už případ pro pamětníky. V České republice se věc soudila 11 let. Soud prvního stupně četl v roce 2021 svoje usnesení z roku 2010.
Tehdy Vladislava Větrovce odsoudil Okresní soud v Litoměřicích ke tříleté podmínce a půlmilionové pokutě za porušování povinností při správě cizího majetku. Činu se měl dopustit z pozice generálního ředitele firmy v úpadku. Majetkovou škodu měl způsobit ve spolupráci s insolvenčním správcem. Ten během procesu v ČR zemřel.
Nezákonné, neprokázané, nepřiměřené?
Odvolací Krajský soud v Ústí nad Labem ale rozsudek změnil tak, že Vladislav Větrovec měl škodu 23 577 797 firmě splácet. Včetně úroků ve výši 22 782 902 korun. Před Ústavním soudem si Větrovec stěžoval, že krajský soud změnil rozhodnutí okresního soudu jen na základě důkazů provedených v řízení před okresním soudem.
V adhezním řízení nebylo najisto prokázáno, že danou škodu způsobil výlučně on. A naposledy, částka, kterou má splácet, je nepřiměřená. Soud podle stěžovatele musí dbát, „aby uložená povinnost nahradit způsobenou škodu neměla pro pachatele likvidační následky“.
K tomu se vyjádřili státní zástupce KSZ v Ústí nad Labem, Krajský soud v Ústí nad Labem a poškozená společnost. Jenže tato stanoviska Větrovci Ústavní soud nedoručil.
Děje se to opakovaně
Je takový postup u Ústavního soudu obvyklý? Ve svém prohlášení vláda také poznamenala, že porušení Úmluvy, jak ho uznala, bylo prakticky totožné s porušením shledaným soudem ve věci Janáček proti České republice. O případu Česká justice podrobně informovala včetně faktu, že Ústavní soud opakovaně nesděluje nebo nedoručuje účastníkům řízení dokumenty.
„Soud se již zabýval řadou případů vedených proti České republice, které nastolily otázku nesdělování různých dokumentů předložených různými účastníky řízení před Ústavním soudem,“ uvedl Evropský soud pro lidská práva v únoru 2023 v případu Janáček v. ČR.
Plénum letos rozhodlo, že obnova je možná
Jak dále vyplývá z rozhodnutí ESLP, vláda k případu uvedla, že „adekvátní a spravedlivé řešení případu před soudem by zahrnovalo i posouzení Ústavního soudu, zda znovuotevře vnitrostátní řízení“. Za předpokladu, že stěžovatel této možnosti využije.
Problémem ale je nejednoznačná judikatura Ústavního soudu. Rozhodnutí pléna ÚS v dubnu 2022 naznačilo, že obnova řízení před ÚS není možná, pokud ve Štrasburku dojde k jednostrannému prohlášení a zamítnutí stížnosti.
„V lednu 2025 plénum Ústavního soudu projednalo takovou možnost a dospělo k závěru, že znovuotevření řízení je v zásadě možné i v případech, kdy vláda uzná porušení Úmluvy, ať už v jednostranném prohlášení nebo prohlášení o smírném urovnání, které Soud následně přijme v rozhodnutí o vyškrtnutí,“ uvedla ve svém prohlášení vláda.
Baxa: Ústavní soud žádost o obnovu posoudí
V rámci svého prohlášení předložila vláda Štrasburku dopis předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy z 26. února 2025. „V něm se uvádí, že pokud stěžovatel v projednávané věci podá Ústavnímu soudu žádost o znovuotevření řízení na základě rozhodnutí Soudu o vyškrtnutí, kterým bylo přijato jednostranné prohlášení vlády, Ústavní soud tuto žádost věcně posoudí,“ cituje ESLP obsah dopisu.
„Vzhledem k těmto úvahám byla vláda přesvědčena, že stěžovatel by měl reálnou možnost dosáhnout obnovení řízení před Ústavním soudem, pokud by o to chtěl takovou žádost podat,“ uvedla dále česká vláda.
Baxův dopis Štrasburk přesvědčil
Přestože Vladislav Větrovec označil nabízenou nápravu za nedostatečnou, Štrasburk zjevně dopis předsedy Ústavního soudu Baxy přesvědčil.
„Soud se domnívá, že pokud si to stěžovatel v projednávané věci přeje, může požádat o znovuotevření vnitrostátního řízení před Ústavním soudem a požádat plénum, aby navázalo na svou nedávnou diskusi a přezkoumalo svou současnou praxi,“ uvedl Evropský soud pro lidská práva.
Obnova řízení by byla podle soudu vhodná náprava. Satisfakci ve výši 1000 euro označil soud za obvyklou v podobných případech. V případě, že vláda poruší podmínky jednostranného prohlášení, Evropský soud pro lidská práva může případ Vladislava Větrovce znovu přezkoumat.
