V aktuální výroční zprávě Bezpečností informační služby se objevují velmi obecné narážky na negativní jevy oblasti energetiky. Týkají se například nezdravých vazeb mezi zástupci státu a soukromým sektorem nebo zneužívání zájmových sdružení k prospěchu energetických společností. Na které kauzy zřejmě naráží? To se pokusil Ekonomický deník zjistit s využitím svých zdrojů v oboru energetiky.
Konkrétně narážka na „silně regulovanou oblast, kdy na nastavení některých parametrů závisí míra zisku klíčových aktérů“ se nejspíš týká vyjednávání o nastavení regulovaných cen síťových služeb. Tady lze připomenout, že Energetický regulační úřad (ERÚ) byl pod silným tlakem z prostředí „velké“ energetiky, aby ceny za distribuci elektřiny nastavil co možná nejvýše.
Kouzla s procenty
ERÚ sice formálně navýšil hlavní parametr – vážený průměrný náklad kapitálu – jen mírně na 6,9 procenta. Jenže energetické společnosti si prosadily zavedení motivačního bonusu, který ziskovost může dál navýšit o 1,5 procentního bodu. Tedy až na 8,4 procenta v období let 2026 až 2030. Podmínky pro získání tohoto bonusu jsou nastaveny mírně a nebude je těžké splnit.
Podle dobře informovaných zdrojů bývá v těchto případech hlavním zdrojem potíží odborná převaha energetických firem nad zástupci státní správy. Soukromé společnosti i polostátní ČEZ dokážou zaplatit své experty až několikanásobně lépe než ministerstva a regulátoři. A tato svá esa vysílají na jednání se státními úředníky.
Další kauzou, na kterou Ekonomický deník upozornil, bylo sporné navýšení pokut za předčasné ukončení smlouvy o dodávce energií na dobu určitou. V původním návrhu novely energetického zákona stanovilo ministerstvo průmyslu a obchodu výši pokuty na maximálně 20 procent z hodnoty neodebrané elektřiny a plynu.
Mohlo by vás zajímat
Velcí dodavatelé energií následně obešli poslance a přesvědčili je ke zvýšení horní hranice pokuty na 40 procent. Zdroje Ekonomického deníku zmiňují hlavně roli skupiny innogy. Ministerstvo průmyslu vedené Lukášem Vlčkem následně dojednalo s různými zájmovými skupinami kompromis na úrovni 30 procent. Avšak lobbisté velkých energetických společností vyrazili do sněmovny ještě jednou a prosadili limit 40 procent.
Koordinace nabídek
Ve stručné a obecné kapitole zprávy BIS o energetice jsou také zmínky o tom, že „energetické společnosti se v některých případech snažily na základě utajené vzájemné koordinace svých postupů prosadit své zájmy.“ S velkou pravděpodobností se to týká údajné koordinace nabídek do soutěže o výši provozní podpory pro nové plynové teplárny.
Jak v listopadu napsal web Seznam Zprávy, antimonopolní úřad rozjel vyšetřování energetických skupin ČEZ a EPH pro podezření z kartelu. Zjišťuje, zda nekoordinovaly nabídky do aukce organizované ministerstvem průmyslu a obchodu. Na ÚOHS totiž přišel podnět, podle kterého energetické podniky údajně „sladily“ své nabídky v aukci. Od té doby však žádný další posun v této kauze nenastal.
Napojení na byznysové asociace
Do třetice lze ze zprávy BIS vypíchnout tuto větu: „Představitelé energetických společností využívali také nadstandardní kontakty a vazby na zástupce státu, skrze které získávali i interní informace z prostředí státních organizací, a v některých případech skrytě využívali i zástupce zájmových sdružení či jiných – zdánlivě nezávislých – osob.“
Pravděpodobně se jedná o narážku na silný vliv, který má hlavně Skupina ČEZ v některých organizacích. Pro připomenutí: Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš je viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, který tam také vede expertní tým pro energetiku. Energetickou sekci Hospodářské komory vede hlavní legislativní expertka Skupiny ČEZ Zuzana Krejčiříková. Stanoviska svazu i komory k energetickým otázkám v praxi často vypadají tak, jakoby je napsal ČEZ.
Propojení ale zřejmě nebylo dost silné, aby byl ČEZ zcela spokojen. Podle informací Ekonomického deníku se ČEZ chystá ze Svazu průmyslu a dopravy odejít. Zájmy velkých energetických skupin ve vztahu ke státní správě by měl do budoucna hájit vznikající Svaz energetiky.
