Ústavní soud zrušil rozhodnutí obecných soudů, které přiznaly akademikovi a vědci odškodnění 85 000 Kč za téměř desetileté trestní stíhání. Podle ústavních soudců byla částka neústavně nízká a soudy nezohlednily specifické okolnosti případu.
Stěžovatel, akademik Ladislav Novotný působící ve vedoucích funkcích, požadoval po Ministerstvu spravedlnosti 500 000 Kč za újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním pro údajné zkrácení daně. To začalo v roce 2007 a skončilo až po téměř deseti letech jeho zproštěním. Tvrdil, že kauza byla pro něj dehonestující, traumatizující a vedla mimo jiné k pozastavení jeho jmenování profesorem.
Ministerstvo dobrovolně uhradilo 75 000 Kč. O zbytek se žalobce soudil opakovaně – Nejvyšší soud dvakrát zrušil rozsudek městského soudu, který mu vyhověl. Nakonec soudy přiznaly už jen dalších 10 000 Kč.
Podle městského soudu byl stěžovatel omezen v pracovních aktivitách jen omezeně, a navíc bez přímé souvislosti s trestním stíháním. Argumentoval, že nečinnost při jeho jmenování profesorem nastala už před zahájením kauzy. Nejvyšší soud dovolání odmítl a souhlasil s tím, že odškodnění náleží pouze za újmu přímo související s odpovědnostním titulem.
Mohlo by vás zajímat
Ústavní soud: Musí se zohlednit i profesní specifika
První senát Ústavního soudu, soudce zpravodaj Tomáš Langášek, částečně vyhověl ústavní stížnosti a zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze i usnesení Nejvyššího soudu.
Ústavní soud konstatoval, že trestní stíhání zásadně ovlivňuje osobní život obviněného, zasahuje do cti a dobré pověsti, a to i přes presumpci neviny. Pokud se ukáže jako mylné, je nutné odškodnění přiznat v přiměřené výši. „Výše odškodnění nemateriální újmy vypovídá o úctě státu k soukromému a veřejnému životu jednotlivých lidí a veřejnou činnost jednotlivce je třeba řádně zohlednit v rámci úvah soudu o dopadech trestního stíhání,“ stojí v nálezu.
Podle Ústavního soudu soudy nedostatečně zohlednily, že stěžovatel je dlouhodobě veřejně činnou osobou a jeho profesní život závisí na odborné i morální reputaci. Přiznaná částka proto není ústavně přiměřená.
Ústavní soud zároveň zdůraznil, že obecným soudům neurčuje konkrétní částku, ale ukládá jim znovu zvážit všechny klíčové okolnosti.
