Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti dvou sourozenců, kteří žádali po státu náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé opatrovnické řízení. Civilní soudy jejich žaloby odmítly s odůvodněním, že k jejich podání neměli souhlas opatrovnického soudu. Podle ÚS tím justice porušila právo sourozenců na soudní ochranu a případ se vrací k novému projednání Obvodnímu soudu pro Prahu 2.
Ústavní soud zdůraznil, že soudy musí reflektovat posilování procesních práv dětí, které se častěji domáhají náhrady újmy v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým opatrovnickým řízením.
„Stát se v tomto smyslu nemůže zbavovat odpovědnosti za svoji rozhodující úlohu v opatrovnických věcech a klást nezletilým nepřiměřené procesní překážky k uplatnění jejich práv,“ uvedl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
Podle nálezu ÚS je třeba klást důraz na ochranu zájmů dítěte:
„Vzhledem k povaze opatrovnických věcí je nutné posuzovat jejich dopad na psychický a sociální vývoj dítěte citlivěji než v běžných občanskoprávních sporech.“
Mohlo by vás zajímat
Spor o souhlas opatrovnického soudu
Sourozenci podali v listopadu 2023 samostatné žaloby, každá z nich na částku 462 812 korun. Domáhali se zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou více než čtyřletým opatrovnickým řízením, které se jich přímo týkalo. V době podání žaloby bylo dívce 16 let, dnes je zletilá, jejímu bratrovi bylo tehdy 13 let a zůstává nezletilý. V řízení je zastupovala advokátka na základě plné moci udělené jejich matkou.
Obvodní soud oba stěžovatele vyzval, aby doložili souhlas opatrovnického soudu s podáním žalob. Protože souhlas nedoložili, soud řízení zastavil, což potvrdil i Městský soud v Praze a Nejvyšší soud. Tyto soudy vycházely z § 898 občanského zákoníku, podle kterého k právním jednáním ohledně jmění dítěte rodiče potřebují souhlas soudu.
Ústavní soud: Souhlas není vždy nutný
Ústavní soud však upozornil, že existují výjimky, kdy souhlas opatrovnického soudu není nutný. „Souhlas se nevyžaduje tehdy, pokud jde o běžné záležitosti nebo o záležitosti výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty,“ uvedl ÚS.
Podle soudu je třeba znovu posoudit, zda se na žalobu sourozenců nevztahuje právě druhá výjimka. „Soudní poplatek činí pouze 2 000 korun a matka se zavázala uhradit případné další náklady řízení, což může svědčit o tom, že nejde o zásah do jmění nezletilých v zásadním rozsahu,“ stojí v nálezu.
Ústavní soud upozornil, že soudy musí při posuzování podobných žalob přihlížet k nejlepšímu zájmu dítěte, jak vyplývá i z judikatury Evropského soudu pro lidská práva.
„Zvláštní povaha opatrovnických řízení vyžaduje, aby soudy nebránily dětem přístup k náhradě újmy, pokud jsou dotčena jejich základní práva,“ uvádí nález.
