Firmy a svěřenské fondy zatím nemusí zapisovat své skutečné majitele do veřejné evidence. Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že současná podoba zákona o evidenci skutečných majitelů odporuje právu Evropské unie, protože umožňuje komukoliv volně nahlížet do citlivých údajů. Takový přístup podle soudu nepřiměřeně zasahuje do práva na soukromí a ochranu osobních údajů. Dokud zákonodárci právní úpravu nezmění, stát nesmí plnění této povinnosti vynucovat. O rozhodnutí informovala mluvčí soudu Gabriela Tomíčková a server Info.cz.
Případ se týkal společnosti BPN s.r.o., která se bránila proti rozhodnutím soudů nižších stupňů, jež ji nutila zapsat údaje o skutečných majitelích do evidence. Firma argumentovala rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. listopadu 2022 ve spojených věcech C-37/20 a C-601/20, podle kterého je plošné zpřístupnění údajů veřejnosti v rozporu s právem na ochranu soukromí.
Nejvyšší soud společnosti vyhověl a konstatoval, že český zákonodárce na závěry evropského soudu nereagoval a ponechal platnou úpravu, která kombinuje povinnost evidovat údaje se současným zveřejněním těchto informací komukoliv z řad veřejnosti.
„Evidující osoby jsou postaveny před volbu mezi Skyllou a Charibdou – na jedné straně jim právní řád ukládá povinnost zajistit zápis aktuálních údajů o jejich skutečných majitelích, na straně druhé jim zapovídá zasahovat do práv skutečných majitelů zaručených články 7 a 8 Listiny základních práv EU,“ uvedl Nejvyšší soud v usnesení. Předsedou senátu byl Marek Doležal.
Mohlo by vás zajímat
Volný přístup k údajům je v rozporu s právem EU
Nejvyšší soud připomněl, že Soudní dvůr EU už v roce 2022 prohlásil článek 1 bod 15 písm. c) tzv. změnové AML směrnice za neplatný. Evropský soud tehdy rozhodl, že plošné zpřístupnění údajů široké veřejnosti představuje nepřiměřený zásah do základních práv jednotlivců.
Český zákonodárce však tuto změnu do zákona o evidenci skutečných majitelů (ZESM) nezapracoval, a proto podle Nejvyššího soudu současné znění § 14 odst. 1 ZESM, které umožňuje komukoliv získat výpis z evidence skutečných majitelů, není v souladu s unijním právem.
„Závěry Soudního dvora EU jasně ukazují, že články 7 a 8 Listiny základních práv EU brání použití pravidla, podle něhož jsou informace o skutečných majitelích bez dalšího přístupné široké veřejnosti. Takové nastavení neproporcionálně zasahuje do práv zaručených jednotlivcům,“ uvedl Nejvyšší soud.
„Dokud bude evidence skutečných majitelů bez dalšího přístupná komukoliv z řad široké veřejnosti, stát nesmí vynucovat splnění povinnosti zapsat a udržovat zapsané aktuální údaje o skutečných majitelích právnických osob a svěřenských fondů,“ uvedl pro Českou justici místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk.
NSS řešil podobné spory už dříve
Na rozpor české právní úpravy s evropským právem upozornil už Nejvyšší správní soud (NSS). Ten letos rozhodoval ve dvou klíčových případech – společnosti BPN a Highinvest – a v obou případech firmám vyhověl.
BPN s.r.o. dostala pokutu 10 000 korun za nezapsání skutečných majitelů do třicetidenní lhůty. NSS ale uvedl, že splněním této povinnosti by firma zároveň způsobila zásah do práv svých skutečných vlastníků. Highinvest uspěl s obdobnou kasační stížností v srpnu 2025. NSS zopakoval, že povinnost zapisovat údaje nelze vynucovat, dokud český zákon neodpovídá unijnímu právu.
„Aktuálně platná a účinná právní úprava evidence skutečných majitelů působí takovým způsobem, že přímým důsledkem splnění oznamovací povinnosti subjektu povinného evidovat údaje o svých skutečných majitelích je rovněž zásah do ústavně zaručených práv skutečných majitelů těchto subjektů na ochranu soukromého a rodinného života a osobních údajů,“ stojí v rozsudku NSS.
Ministerstvo spravedlnosti: správní řízení se už nezahajují
Ministerstvo spravedlnosti podle mluvčího Vladimíra Řepky závěry Nejvyššího správního soudu i Nejvyššího soudu respektuje. „Potvrzujeme, že v současné době již nedochází k zahajování správních řízení v této věci,“ uvedl Řepka.
Podle něj Evropský soudní dvůr zrušil v evropské směrnici o boji proti praní špinavých peněz ustanovení o neomezené veřejné přístupnosti údajů v evidenci skutečných majitelů. „Česká republika, stejně jako další členské státy, měla právní úpravu nastavenou v souladu s tímto zrušeným ustanovením směrnice, a samozřejmě tedy i přestupkově postihovala porušení korespondujících povinností. To se tedy již nyní neděje,“ doplnil Řepka.
Evropská unie podle něj přijala novou právní úpravu v boji proti praní špinavých peněz. Balíček počítá s tím, že přístupnost údajů v evidenci skutečných majitelů bude pro veřejnost omezená. „V důsledku toho dojde ke změně právní úpravy,“ uvedl Řepka.
Paralela s registrem majetkových oznámení politiků
Současné dění připomíná situaci kolem centrálního registru oznámení o majetkových poměrech komunálních politiků. Ústavní soud v roce 2020 zrušil tehdejší úpravu, která umožňovala volný online přístup k citlivým údajům. Ústavní soudci rozhodli, že takové zveřejňování nepřiměřeně zasahuje do práva na soukromí a postačí, pokud budou údaje poskytovány pouze na základě individuální žádosti.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu navazuje na verdikty NSS i na rozsudek Soudního dvora EU. Dokud nebude přijata novela zákona o evidenci skutečných majitelů, stát nesmí vynucovat zápisy do evidence, ukládat pokuty ani zahajovat správní řízení.
