Jak připravit daňovou revoluci? Opravdový technologický pokrok v daňovém systému neznamená pouze převádění formulářů do elektronické podoby. Je potřeba se „podívat“, co je skutečně potřeba, něco zjednodušit a některé daně úplně zrušit. Na konferenci Právo a daně, kterou pořádaly zpravodajské portály Ekonomický deník a Česká justice to uvedl vrchní ředitel sekce Daně a cla ministerstva financí Stanislav Kouba. K tomuto cíli už Česko podle něj míří.
Jak může takové zjednodušení vypadat, popsal Kouba na zdanění rybníků. Ty podléhaly do roku 2023 dani z nemovitosti. Danily se ale pouze vodní plochy, ve kterých byly ryby. To, kde se chovají ryby, přitom bylo možné zjistit pouze z daňového přiznání.
„Rozhodli jsme se, že rybníky danit nebudeme, zjednodušíme to a tím máme možnost zdanění nemovitostí zautomatizovat. Co je rybník, víme z katastru,“ přiblížil Kouba.
Ideální je data odbavit způsobem, kdy není potřeba někoho obtěžovat, a postavit zdanění na vstupech, které má stát k dispozici. „Tím zajistíme, že jakékoliv daňové řešení bude jednoduché a nebude přinášet velkou míru administrativní zátěže,“ dodal Kouba. Upozornil, že změny by také neměly vést k nárůstu počtu úředníků.
Jeden kanál a zjednodušení administrativy
Výrazný posun v digitalizaci daňové správy přináší podle Kouby jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které má zásadně zjednodušit administrativu. Zaměstnavatelé v něm budou elektronicky předávat informace o zaměstnancích a jejich výdělcích, jediným příjemcem bude ministerstvo práce a sociálních věcí.
V současnosti musí zaměstnavatelé informace o zaměstnávání, výdělcích, odvodech nebo daních předávat finanční správě, statistickému úřadu nebo České správě sociálního zabezpečení zvlášť. „Projekt spočívá v tom, že si úřady, které něco od zaměstnavatelů požadují, agregují požadavek do jednoho kanálu,“ dodal Kouba. Řada požadavků je totiž podle něj buď naprosto identická, anebo velmi podobná.
„Další dodatečný benefit je to, že pokud zaměstnavatel někde napíše nebo udělá chybu, bude to s ním řešit v zásadě jedno centrum,“ uvedl.
Mohlo by vás zajímat
Start v roce 2026
Jednotné měsíční hlášení, které nahradí až 25 papírových formulářů, má začít fungovat v příštím roce. Zaměstnavatelé budou mít povinnost podávat hlášení od 1. dubna. Zasílat by ho měli měsíčně. Výsledkem novinky bude mimo jiné to, že zaměstnancům bude moci stát více položek do daňového přiznání automaticky předvyplnit.
„V rámci daňového systému, respektive daně z příjmu fyzických osob, máme snahu dosáhnout takzvané individualizace. To znamená, aby měla finanční správa od zaměstnavatelů individuální data za jednotlivé zaměstnance. Snažíme se nasát data, která už v nějaké podobě existují,“ uvedl Kouba.
Díky tomu vzroste jak standard kontroly, tak bude možné poskytovat daňovým poplatníkům potřebný servis. Zákon, který jednotné hlášení umožňuje, podepsal 21. srpna letošního roku prezident.
Aktuálně běží pilotní projekt, do kterého by se měli letos v posledním čtvrtletí přidat vybraní zaměstnavatelé ze soukromého sektoru. Rok 2026 by měl podle Kouby sloužit spíše pro určitou analýzu systému.
Další změny budou v roce 2027
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele označil za dobrý krok další účastník konference Právo a daně, tajemník Hospodářské komory České republiky Ladislav Minčič. Systém by podle něj mohl vést k vytvoření jednoho inkasního místa, „o kterém se hovořilo už před nějakými 17 lety.“
Od roku 2027 by také mělo dojít k zavedení povinnosti podávat měsíční hlášení k záloze na daň z příjmů ze závislé činnosti a k dispozici má být předvyplnění daňového přiznání poplatníkům na základě využívání dat z jednotného hlášení u příjmů ze závislé činnosti. „Myšlenka je taková, že se přiznání pořád musí podat, ale o toto se starat nemusí. Pokud má někdo souběh zaměstnavatelů, tak se mu to spojí,“ doplnil Kouba. Předvyplňování není podle něj úplná novinka, protože v podstatě funguje na principu daně z nemovitostí.
Úbytek administrativy pro poplatníky má zajistit i zavedení oznamovací povinnosti pro vybrané subjekty. Jde o banky, stavební spořitelny nebo pojišťovny při dokládání nároku poplatníků na uplatnění nezdanitelné části základu daně podle zákona o daních z příjmů.
Bez zatěžování zaměstnavatele
Podle Kouby se zároveň odstraňuje zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. „V okamžiku, kdy budeme mít údaje, tak bude možné, aby mohl celý proces, to znamená vypořádání daňové povinnosti za zaměstnance, provést přímo správce daně bez zatěžování zaměstnavatele,“ uvedl.
Zásadním projektem, který podle něj „hýbe světem“, je elektronická fakturace, která se bude vztahovat od roku 2030 na přeshraniční transakce v Evropské unii, ViDA (z anglického VAT in the Digital Age). Zásadní změnou například je, že evropské finanční správy budou získávat data téměř v „reálném čase“ a nebude se čekat na souhrnná hlášení, která přicházejí „ex post“.
Česká republika získá ohledně e-fakturace podle Kouby velmi brzy zkušenost ze zahraničí, Slovensko s ní plánuje začít už v příštím roce. „Nebudu zastírat, že z hlediska kvality správy je to pro finanční správu lepší, ale to není jediný participant diskuze,“ podotkl Kouba.
V reálném čase
Elektronická fakturace je založená na e-faktuře se strukturovaným jednotným formátem platným v celé Evropské unii. Ta si od toho slibuje snížení administrativních nákladů na systémy výkaznictví v případě podnikání ve více členských státech. Členské státy mají zároveň možnost zavést digitální výkaznictví na domácí transakce.
„Aby mohl být systém výkaznictví DPH účinně uplatňován, je nutné, aby se informace dostaly ke správci daně neprodleně. Lhůta pro vystavení faktury u přeshraničních plnění by proto měla být stanovena na 10 dní po uskutečnění zdanitelného plnění,“ informoval Kouba ve své prezentaci na konferenci. Dosud ale není známý konkrétní formát elektronické faktury, Česká republika tlačí na jeho brzké zveřejnění.
Někde přibrzdit, něco snížit
Jaké daňové změny mohou v budoucnu Českou republiku například čekat – pokud by říjnové volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo hnutí ANO- načrtnul na konferenci stínový premiér za hnutí ANO a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček.
„V určitých opatřeních chceme trochu přibrzdit, chceme i některé daně snížit. Uvažujeme, že dostaneme zpátky korporátní daň z 21 procent na 19 procent. Dostáváme se do situace, kdy se Česko stává neatraktivní zemí pro investice. Další věc, na kterou se chceme soustředit, jsou živnostníci. Nebudeme měnit to, co dnes je, protože dvě navýšení už proběhla. To třetí bychom už nechtěli zavádět,“ řekl Havlíček ke zdanění firem a OSVČ.
Čtěte také: Havlíček: Vím, jak zlevnit elektřinu. Nižší daně slibuje firmám i živnostníkům
Spolu se Stanislavem Koubou v druhém bloku konference vystoupila také expertka na daňovou digitalizaci z Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické Hana Zídková a daňový poradce LeitnerLeitner Česká republika Martin Valášek. Texty z jejich vystoupení budou následovat.
Poděkování za podporu konference Právo a daně patří advokátní kanceláři Bříza & Trubač a poradenské firmě LeitnerLeitner Česká republika.
