Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) chybovala, když neumožnila otci jedné z obětí prosincové střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nahlédnout do spisu k šetření postupu policie při zásahu. Ústavní soud (ÚS) konstatoval porušení jeho základního práva na účinné vyšetřování a inspekci přikázal, aby spis zpřístupnila.
Ve věci rozhodoval druhý senát Ústavního soudu ve složení předsedy Pavla Šámala, soudce Jaromíra Jirsy a soudce zpravodaje Jiřího Přibáně.. „Přikázali jsme GIBS, aby spis zpřístupnila,“ uvedl soudce zpravodaj Jiří Přibáň. Podle ÚS mají pozůstalí právo na dodatečné účinné vyšetřování, tedy i na ověření, zda k úmrtí nepřispěla nedbalost či opomenutí policie při plánování a vedení zásahu.
Otec oběti po vyhlášení nálezu poděkoval soudcům, že nález vyhlásili veřejně. Dosud se podle něj vše odehrávalo neveřejně či neoficiálně. „Je trochu škoda, že jsme se museli téměř rok domáhat toho, abychom mohli nahlédnout do spisu, což samozřejmě prohlubuje újmu. Klient toho samozřejmě využije a doufám, že GIBS spis zpřístupní,“ řekl mužův advokát Tomáš Gřivna. Do spisu mohou na základě dnešního nálezu nahlédnout i další pozůstalí.
Ústavní stížnost po neúspěchu u státního zastupitelství
Otec se obrátil na ÚS poté, co neuspěl s žádostmi u městského a vrchního státního zastupitelství. GIBS mu nahlédnutí do spisu odmítla s odkazem na to, že nešlo o trestní řízení, ale o šetření podle zákona o GIBS, které je neveřejné. Státní zastupitelství rozhodnutí inspekce potvrdila.
ÚS zdůraznil, že právo na účinné vyšetřování podle čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod zahrnuje nejen snahu dopadnout pachatele, ale i možnost přezkoumat postup policie, pokud mohl k tragédii přispět. „Dodatečné účinné vyšetřování musí být účinné, nezávislé, rychlé, důkladné a řádné, transparentní a zajišťující dostatečné zapojení příbuzných obětí, projevující se zejména zpřístupněním vyšetřovacího spisu,“ stojí v nálezu.
Transparentnost a zapojení pozůstalých
Soud připomněl judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, zejména případ Ribcheva a ostatní proti Bulharsku, podle níž stát musí v podobných situacích ověřit, zda ke smrti obětí nepřispěla i nedbalost či opomenutí při zásahu bezpečnostních složek. Takové vyšetřování „nemusí mít trestněprávní povahu, neboť v případě nedbalostních činů postačuje i občanskoprávní nebo kázeňské řízení“.
Otec se domáhal zpřístupnění spisu právě z důvodu kontroly a transparentnosti, bez ohledu na výsledek šetření. Tento požadavek podle ÚS zůstal nenaplněn a inspekce porušila jeho základní práva.
Mohlo by vás zajímat
Ústavní soudci se v poslední době v nálezech často věnují právům obětí trestných činů a pozůstalých. „I tuto kauzu bychom měli chápat v delší řadě a určitém systematičtějším přístupu k zesílení práv obětí a poškozených,“ řekl Přibáň.
ÚS současně upozornil, že právo nahlížet do spisu není bezbřehé – GIBS může chránit utajované informace či interní materiály. „Je na GIBS, aby posoudila, zda některé části stěžovatelem požadovaného spisu spadají pod uvedené výjimky, a případně učinila opatření k jejich ochraně,“ doplnil soud.
