Devětkrát podal advokát Zdeněk Tomíček žádost o nahlédnutí do spisu – a devětkrát bez výsledku. V případu stamilionové škody, která podle něj naplňuje znaky úvěrového podvodu, poškození věřitele a nelze vyloučit ani účelový převod majetku, podala společnost ROAD to INTEREST podnikatele Jana Palaščáka několik trestních oznámení. Policie však buď zcela nekonala, nebo je její postup nestandardně pomalý.
Tři trestní oznámení mířila na podnikatele Jana Ondřicha. Jedno z nich bylo následně rozšířeno i na Maroše Kravce, statutárního zástupce a spolumajitele řady společností holdingu LitFin, známého v právním prostředí nabídkami financování soudních sporů.
Ondřich je podnikatel nevalné pověsti. V letech 2022 až 2024 působil v dozorčí radě státem vlastněné společnosti OTE, která spravuje energetický trh. Do funkce jej nominovala Pirátská strana, která jej však po necelých dvou letech stáhla poté. Vyšlo totiž najevo, že nesplňuje podmínky pro výkon funkce a nachází se ve střetu zájmů.
Výsledek trestních oznámení? Policie ve dvou případech nezahájila žádné úkony, a státní zástupce tak nemůže vykonávat dozor. Systém ochrany poškozeného tím přestává fungovat. Ve zbylých dvou případech policie postupovala doposud velmi pomalu a zatím bez viditelných výsledků.
Mohlo by vás zajímat
Jádrem složité kauzy jsou čtyři samostatné skutky, které spojuje jeden jmenovatel: podle ROAD to INTEREST závažná jednání s vysokou škodou. Orgánům činným v trestním řízení bylo předloženo množství písemných důkazů, přesto k jejich řádnému prověření dosud nedošlo.
1. případ: vylákání peněz na základě lživého tvrzení
Na podzim 2024 podala společnost první trestní oznámení. Šlo o podezření, že Jan Ondřich záměrně poskytl nepravdivé informace s cílem získat úvěr. Podnikatel měl prostřednictvím své společnosti TECHNOSYSTEMS CZ vlastnit firmu Elektromontas, držitele rámcové smlouvy s ČEZ na výstavbu a správu elektroinstalačních zařízení.
Právě tuto společnost přislíbil později poškozené společnosti ROAD to INTEREST prodat. To se však ukázalo jako nepravdivé a fakticky nemožné. V době svého jednání totiž Ondřich již společnost Elektromontas nevlastnil. Ta byla převedena na společnost LitFin Solutions z holdingu LitFin, za kterým podle dostupných informací stojí mimo jiné kapitál významného podnikatele Jana Barty. Od ledna 2025 je společnost Elektromontas v insolvenci.
„Mám za to, že podezřelý záměrně neuváděl pravdu, když měl klientovi dokonce předložit výpis z depozitáře cenných papírů, který však v daném okamžiku neodpovídal skutečnosti. To vše proto, aby od klienta vylákal finanční prostředky. Úvěr mu klient poskytl pod jasnou podmínkou, že bude použit ve prospěch společnosti Elektromontas, jež financování potřebovala pro zajištění provozuschopnosti, a že na něj bude následně tato společnost převedena. Při uzavření smlouvy s klientem už však panu Ondřichovi společnost Elektromontas nepatřila, čehož si musel být vědom,“ shrnuje advokát Zdeněk Tomíček, zakládající partner a vedoucím oddělení řešení sporů mezinárodní advokátní kanceláře CEE Attorneys.
2. případ: zrušení zajištění kmenového listu
V březnu 2025 podal advokát druhé trestní oznámení, tentokrát ve věci zrušení zajištění jiného poskytnutého úvěru. Úvěr ve výši téměř 20 milionů korun, který společnost ROAD to INTEREST poskytla společnosti TECHNOSYSTEMS CZ, byl do částky 11 milionů korun zajištěn kmenovým listem k podílu Jana Ondřicha právě na této společnosti. Ondřich měl následně jako jediný společník rozhodnout o zrušení kmenových listů, čímž došlo k faktickému odstranění zajištění.
„K dispozici máme úvěrovou smlouvu, originál rubopisovaného kmenového listu i notářský zápis o jeho zrušení. Podle mého názoru nebylo od počátku zapotřebí dalších důkazů k zahájení trestního stíhání. Přesto policie dlouhou dobu nečinila žádné kroky. Teprve nedávno bylo oznámení postoupeno Obvodnímu ředitelství policie Praha 1 – oddělení hospodářské kriminality, které zahájilo úkony trestní řízení a předvolalo první osoby k podání vysvětlení,“ uvádí Tomíček.
3. případ: prodej Elektromontas za zlomek hodnoty
Třetí a podle advokáta nejzávažnější větev případu se týká převodu zmíněné elektroinstalační společnosti Elektromontas, jejíž hodnota byla v roce 2024 odhadována na zhruba 150 milionů korun, za částku okolo 20 tisíc korun – a to na společnost LitFin Solutions. Vůči ní měl Jan Ondřich prostřednictvím své společnosti TECHNOSYSTEMS CZ finanční závazky.
Ačkoli přesná kupní cena není veřejně známá, uvedená částka vyplývá z vyjádření a předložených podkladů advokáta Pavla Sorokáče, který zastupuje společnost TECHNOSYSTEMS CZ. Podle právního zástupce ROAD to INTEREST nelze vyloučit, že by mohlo jít o účelový převod, který vyhovoval především jiným subjektům než prodávajícímu či společnosti Elektromontas.
Zajímavé je i financování původního nabytí společnosti Elektromontas. Prostředky na tuto akvizici poskytla velká investiční skupina RSJ, která měla zájem společnost Elektromontas získat pro sebe, přičemž zajištění za tuto půjčku poskytla v dobré víře právě společnost ROAD to INTEREST. Za ní stojí známý podnikatel v energetice Jan Palaščák.
Komisařka odmítla věc prošetřit
Trestní oznámení v této věci se následně rozšířilo o další skutek. Ondřich postupně přistoupil k dluhu své společnosti TECHNOSYSTEMS CZ vůči subjektu z holdingu LitFin – nejprve společností Elektromontas, za kterou byl oprávněn jednat, a později i jako fyzická osoba. Vždy tak učinil bez jakéhokoli protiplnění, čímž zatížil majetek společnosti i svůj vlastní a výrazně ztížil možnost uspokojení věřitelů.
Jak dále postupovala policie? Vrchní komisařka Jindřiška Švamberková, která měla věc na starosti, odmítla dané trestní oznámení prošetřit. Ve svém vyrozumění z konce května 2025, které má redakce k dispozici, stručně uvedla, že oznámení pouze opětovně popisuje obchodní aktivity mezi společnostmi ROAD to INTEREST a TECHNOSYSTEMS CZ. Podle ní se týkají vzájemných investic spočívajících zejména v nabytí společnosti Elektromontas. Nevyplývají z něj žádné nové skutečnosti oproti prvnímu trestnímu oznámení.
„Vyrozumění vrchní komisařky vykazuje znaky procesní nedbalosti, nepochopení skutkového i právního rámce podání a naprosté rezignace zjistit skutkový stav bez důvodných pochybností. Nemám jediný důvod si myslet, že bylo trestního oznámení řádně prošetřeno“ reaguje advokát Tomíček, podle kterého je vyjádření navíc vnitřně rozporné a fakticky nesprávné.
O vyjádření Česká justice požádala i podnikatele Jana Ondřicha. Ten nejprve reakci přislíbil, poté však již nezvedal telefon a nereagoval.
Trestní řízení neprobíhá, není tak dozor
Policie se k postupu nevyjádřila. „Věc dozoruje státní zástupce Mgr. Drahomír Dráb, proto se s dotazem obraťte na něj,“ uvedl pouze mluvčí Jan Daněk.
Zásadní právní problém spočívá v tom, že policie dosud nesepsala tzv. záznam o zahájení úkonů trestního řízení. „Ve věci tedy neprobíhá trestní řízení, a není tak realizován dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení ze strany státního zástupce,“ vysvětlil pro Českou justici mluvčí Městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Za této situace tedy nejsou splněny podmínky pro přiznání postavení poškozeného.
Tento postup má v českém právním prostředí podle mnoha odborníků vážné důsledky. Znamená, že neprobíhá aktivní státní dozor nad rozhodnutím policie věc neprošetřovat. Současně nelze poškozenému přiznat žádná procesní práva – nemůže nahlížet do spisu, nemá přístup k informacím, nemůže činit návrhy na důkazy ani žádat o přezkum.
„Systém je tak otevřený svévolným rozhodnutím, která nelze zvenčí ověřit ani účinně napadnout,“ shrnuje možné následky advokát Zdeněk Tomíček.
Devět žádostí o nahlížení
V této souvislosti podal advokát Tomíček opakovaně žádosti o nahlížení do spisu, a to celkem devětkrát. Každá žádost byla odůvodněna a právně vyargumentována. Výsledek? V lepším případě formální poučení, v horším mlčení.
Podle státního zastupitelství však komunikace s advokátem probíhá. „Policejní orgán ve věci provedl šetření a ve věci následně rozhodl o jejím uložení, neboť policejní orgán neshledal za splněné podmínky pro sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, jak jsou vyžadovány zákonem. O všech úkonech, kde to vyžaduje zákon, byl oznamovatel vyrozuměn. Oznamovatel byl též vyrozuměn o přijetí podání, kterým brojí proti postupu policejního orgánu. Oznamovatel byl jak ze strany policejního orgánu, tak ze strany státního zástupce informován (vyrozuměn a poučen) o vyřízení jím učiněné žádosti o nahlížení do spisu,“ uvedl Cimbala. Formálně tedy reakce existuje – obsahově však nikoliv.
Nebylo zahájeno, nemůžete nahlížet
Podle Tomíčka šlo ve všech případech o odmítnutí s odkazem na to, že nebylo zahájeno trestní řízení.
Městské státní zastupitelství v Praze připouští, že k určitému zdržení v postupu mohlo dojít, a to i z toho důvodu, že poškozený adresoval původní podání jinému orgánu – konkrétně Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, které je následně postoupilo místně a věcně příslušnému Městskému státnímu zastupitelství.
„Zdejší státní zastupitelství se v prvním případě zabývalo prvotními podáními z důvodu, že mu byla postoupena jiným státním zastupitelstvím. Následně po jejich zpracování byla podání postoupena policejnímu orgánu. Jde o standardní postup, jak jej předpokládá zákon i ustálená praxe,“ vysvětluje Aleš Cimbala.
Podle právního zástupce společnosti ROAD to INTEREST však bylo původní adresování Vrchnímu státnímu zastupitelství zcela záměrné – případ se totiž podle něj týká škody nad 150 milionů korun a zároveň může vykazovat znaky činnosti organizované skupiny. Důvod proč na základě těchto skutečností Vrchní státní zastupitelství v Praze svoji příslušnost nedovodilo nebyl poškozené jakkoli vysvětlen.
Spisy bez obsahu, ping-pong mezi útvary
V případu kmenových listů se Tomíčkovi jednou nahlédnout do spisu podařilo. Výsledek jej však nemile překvapil. Dokumentace podle něj neobsahovala kromě výzvy k podání vysvětlení žádný jiný úkon. Policie tak podle jeho slov pouze evidovala přijaté podání, aniž by jej reálně prověřovala.
Zároveň nastala další nepochopitelná situace, která celý případ výrazně protahuje – rozšíření trestního oznámení, týkající se opakovaného účelového přistupování různých dlužníků k jednomu dluhu bez jakéhokoli protiplnění, bylo opakovaně přeposíláno mezi různými útvary policie. Nejprve jej v květnu 2024 Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy postoupilo na Prahu 4, poté na Prahu 1 a následně zpět na Prahu 4 – bez jakéhokoli hmatatelného výsledku. Tyto neustálé přesuny samozřejmě způsobují, že se věc fakticky vůbec neprošetřuje.
GIBS: Nejsme oprávněni šetřit
Když Tomíček neuspěl u policie, obrátil se na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Ani tam však nepochodil. GIBS ve svém stanovisku uvedla, že není oprávněna hodnotit práci Policie ČR a věc předala zpět Městskému státnímu zastupitelství.
S tvrzením GIBS, že není příslušná posuzovat volbu a provedení úkonů policejního orgánu Tomíček souhlasí. „Jenže GIBS je orgán, který má prověřovat, zda se příslušníci Policie ČR nedopustili trestného činu. My jsme jasně označili podezření – vrchní komisařka Švamberková mohla spáchat trestný čin maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, když se očividně s naším trestním oznámením detailně či dokonce vůbec neseznámila a během rekordních 16 dní rozhodla o jeho odložení ad acta. Přes naše opakované žádosti, předložení důkazů a právní argumentaci jsme od GIBS opakovaně obdržel pouze vyjádření v tom smyslu, že GIBS není příslušná posuzovat volbu a provedení úkonů policejního orgánu ve věci. Žádné šetření ohledně možného nedbalostního deliktu policejní komisařky tak vůbec neproběhlo,“ reaguje Tomíček. V praxi odložení „ad acta“ znamená, že věc byla odložena a už se s ní aktivně nepracuje – úřad nebo orgán ji uzavřel a založil do spisu bez dalšího řešení.
Podle jeho slov se tak odpovědnost přehazuje mezi jednotlivými institucemi bez jakéhokoliv výsledku.
Systémová slabina?
Celý případ ukazuje na zásadní slabinu trestního řízení. Pokud se policejní orgán rozhodne nevypracovat záznam o zahájení úkonů trestního řízení, může být celá věc uzavřena bez jakéhokoli dohledu správnosti takového postupu. Postavení poškozeného je tím fakticky zrušeno, přestože zákon formálně garantuje jeho procesní práva.
Zvláště u kauz s vysokou škodou – a s doloženými dokumenty – je tento postup nejen právně pochybný, ale i neudržitelný z hlediska důvěry veřejnosti v právní stát.
„Nežádám, aby věc dopadla v náš prospěch. Žádám, aby se vůbec začala vyšetřovat. To je základní právo poškozeného,“ uzavírá advokát Zdeněk Tomíček.
