Evropský parlament podal žalobu na Evropskou komisi a Radu EU kvůli vyloučení z jednání o programu úvěrů na obranu v hodnotě 150 miliard eur. Eskaluje tím spor o demokratickou kontrolu při tvorbě obranné politiky.
Evropský parlament podal 20. srpna žalobu u Soudního dvora EU s cílem zrušit nařízení SAFE, které obešlo poslance Evropského parlamentu pomocí nouzové doložky. „Parlament podává žalobu z důvodu nedostatečného právního základu,“ vysvětlilo tiskové oddělení parlamentu pro EU Perspectives.
Poláci jsou nejaktivnější
Úvěrový program SAFE v březnu navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Cílem je podpořit výrobu zbraní v Unii tím, že členské země získají přístup k levným půjčkám. O půjčky v celkové výši 127 miliard eur (3,1 bilionu korun) požádalo 18 zemí včetně Česka. Samotné Polsko si podalo žádost celkově na 45 miliard eur (1,1 bilionu korun).
Hněv parlamentu se zaměřuje na postup, nikoli na politiku. Brusel totiž aktivoval článek 122 Smlouvy o fungování EU, který je určen pro řešení krizových situací, jako byla pandemie covidu-19. Chtěl tím urychlit realizaci programu SAFE bez kontroly Evropského parlamentu.
Právní zkratka
Poslanci Evropského parlamentu sice schválili cíle programu, ale odsoudili tuto právní zkratku. „SAFE jako nástroj má plnou podporu Evropského parlamentu. Nejde ale o obsah. Jde o zvolený právní základ, který podkopává demokratickou legitimitu,“ zdůraznilo tiskové oddělení zákonodárného sboru.
Šéfka Komise Von der Leyenová označila program SAFE za výjimečnou a dočasnou reakci na naléhavou a existenční výzvu a jeho použití obhajovala jako „plně oprávněné“.
Zbytečné a nesprávné
Poslanci Evropského parlamentu nesouhlasí. „Použití článku 122 pro SAFE bylo z procedurálního hlediska nesprávné a jednoduše zbytečné,“ uvedlo tiskové oddělení EP.
Žaloba po Soudním dvoru EU požaduje zrušení legislativy, což technicky znamená žalovat Radu EU. Zároveň ale poslanci chtějí, aby účinnost nařízení pro SAFE zůstala v platnosti, dokud se neobjeví náhradní řešení.
Mohlo by vás zajímat
Závody ve zbrojení
Nejaktivněji se o peníze na zbrojení přihlásilo Polsko. Celkově chce úvěry ve výši 45 miliard eur, tedy třetinu celé částky. Potvrzuje tím svůj ostrý kurz vůči Rusku. Francie požaduje 20 miliard eur (490 miliard korun), Rumunsko má zájem o 10 miliard eur (250 miliard korun). Deset zemí se přihlásilo veřejně, dalších osm podalo žádosti bez konkrétních podrobností.
Komise tlačí na devět zemí, mezi nimiž jsou Rakousko, Slovinsko a Dánsko, aby podaly žádosti do listopadového termínu. Jedním z lákadel je, že SAFE umožní nákup munice pro Ukrajinu, což zmírní politický tlak v některých unijních zemích. Německo, Lucembursko a Švédsko mají zájem o společné zadávání veřejných zakázek, ale chtějí se vyhnout dalším půjčkám. Nizozemsko a Malta se od programu zatím distancují.
Zastánci SAFE argumentují, že v době, kdy Rusko válčí na Ukrajině, je rychlost zásadní. Kritici naopak tvrdí, že uplatnění článku 122 vytváří nebezpečný precedens. Půjčky ale budou zatím pokračovat, protože soud pravděpodobně nerozhodne dříve než v roce 2026.
