Švédsko oznámilo, že plánuje snížit věk trestní odpovědnosti, který dosud činí 15 let. Premiér Ulf Kristersson krok zdůvodnil dramatickým nárůstem dětí zapojených do závažné kriminality. Podle oficiálních údajů bylo v první polovině roku 2024 podezřelých z vraždy, pokusu o vraždu či napomáhání k vraždě celkem 93 osob mladších 15 let, což je trojnásobek oproti stejnému období roku 2023.
Švédská vláda si nechala zpracovat odbornou zprávu, která doporučila snížit věk trestní odpovědnosti na 14 let u nejzávažnějších trestných činů. Kristersson ale zatím jednoznačně neuvedl, zda se vláda doporučením řídit bude. Připravuje však i doprovodná opatření, například možnost elektronického dohledu nad nezletilými, které by policie mohla využívat v případech závažných trestných činů.
Švédská vláda plánuje nejen změny v zákoně, ale také preventivní opatření. Velké firmy, například Spotify, Telia nebo H&M, se zapojily do programu Next Generation Sweden, který nabízí placené pracovní příležitosti čtrnácti- a patnáctiletým. Cílem je snížit riziko, že mladí lidé skončí v prostředí organizovaného zločinu.
Premiér Kristersson v parlamentu uvedl, že děti jsou bezohledně zneužívány zločineckými organizacemi. Vláda proto podniká kroky jak k ochraně zneužívaných dětí, tak k ochraně jejich potenciálních obětí.
Mohlo by vás zajímat
Český kontext: věk trestní odpovědnosti se nemění
V České republice je věk trestní odpovědnosti stále stanoven na 15 let. Diskuse o její úpravě ale probíhají nepřetržitě a jsou součástí odborného diskurzu. Někteří odborníci i politici dlouhodobě prosazují možnost individuálního posouzení trestní odpovědnosti u zvlášť závažných trestných činů, jiní naopak varují před kriminalizací dětí.
Tato hranice platila i za komunismu, ale systém byl nastaven odlišně než dnes. Pachatelé mezi 15 a 18 lety byli považováni za mladistvé a soudy jim ukládaly spíše výchovná opatření a mírnější tresty. Děti mladší 15 let nemohly být trestně stíhány ani tehdy, ale stát měl podstatně širší pravomoci v oblasti ochranné a ústavní výchovy.
Bylo běžné, že dítě, které spáchalo závažnější čin, mohlo být na dlouhou dobu umístěno do diagnostického nebo výchovného ústavu. Po roce 1989 se systém více přiblížil ochraně práv dítěte a dnes je kladen větší důraz na individuální posuzování vyspělosti nezletilého a využívání preventivních programů.
Debaty v Česku odstartoval mimo jiné případ Kmetiněves z roku 2004, kdy čtrnáctiletý chlapec zavraždil třináctiletou dívku. Kvůli tehdy platné hranici trestní odpovědnosti nebyl trestně stíhán a skončil pouze ve výchovném ústavu. Případ vyvolal silnou reakci veřejnosti, vznikla tzv. Kmetiněvská výzva, kterou podepsalo více než 450 tisíc lidí. Přesto k plošnému snížení věku trestní odpovědnosti nedošlo.
Mohlo by vás také zajímat: https://www.ceska-justice.cz/2025/09/volby-do-poslanecke-snemovny-2025-vse-co-potrebujete-vedet/
Dlouhodobá debata expertů a politiků
Zastánci snížení věku trestní odpovědnosti argumentují tím, že mladiství pachatelé často vědí, co činí, a že změna by mohla mít preventivní účinek. Podle nich současný právní rámec nedokáže pružně reagovat na extrémní případy, zejména pokud jde o násilné trestné činy.
Odpůrci upozorňují, že plošné snížení hranice problém nevyřeší. Podle nich je zásadnější posílit prevenci, sociální péči a práci s rodinami, aby se zamezilo vzniku rizikového chování dětí. Řada expertů proto navrhuje spíše specializovanou soudní péči, resocializační programy a efektivní ochranná opatření než změnu věkové hranice.
