Daňový systém v České republice není vůbec špatný, podíváme-li se na seriózní mezinárodní srovnání. Podle akademické studie Tax Foundation má Česká republika osmý nejlepší daňový systém mezi členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Upozornila na to prezidentka Komory daňových poradců a vedoucí daňového oddělení společnosti BDO Petra Pospíšilová během konference Ekonomického deníku a České justice na téma Právo a daně.
Na druhou stranu Pospíšilová uvedla, že oproti minulému žebříčku, kde byla na pátém místě, si Česká republika pohoršila. „Pohoršili jsme si zvýšením sazby daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 procent a nepříznivými změnami v odpisech. Ale pořád si myslím, že na to, jak je velká Česká republika a jakým způsobem funguje, tak osmé místo vůbec není špatná pozice,“ řekla Petra Pospíšilová.
Nijak špatně si Česká republika nestojí ani v efektivitě výběru daní. „Česká daňová správa v zásadě přistupuje ke své agendě relativně racionálně a snaží se dělat svou práci opravdu dobře. Můžeme se bavit o jednotlivých případech, kde se jim to úplně nepovedlo nebo kde jsou nějaké spory s daňovými poplatníky. To si myslím, že mají v každé zemi,“ doplnila Pospíšilová.
Redukce výjimek není vždy výhra
Základní doporučení proto zní: Nebořme to, co funguje. Opatrnost je namístě i s ohledem na délku přípravy a schvalování daňových zákonů. Ta se v praxi pohybuje od dvou do tří let. „Nikdo nechce čekat tři roky na to, aby měl to opatření. Politici obecně chtějí změny hned, ne za tři roky. Jakákoli vláda by musela změny udělat hned po nástupu, protože jedině tak se výsledek připíše současné vládě a ne té další,“ doplnila Petra Pospíšilová.
Při pohledu do předvolebních programů hlavních politických stran Pospíšilovou zaujaly časté návrhy na redukci daňových výjimek. „Odstranění daňových výjimek, to je prostě sousloví, které miluji. Protože nikdo neví, co je přesně ta daňová výjimka, která by se měla odstranit. A vlastně ani neví moc, co to přinese. Může to přinést víc škody než užitku,“ uvedla k záměrům politiků Petra Pospíšilová.
Jako příklad, jak to vypadat nemá, uvedla Petra Pospíšilová otázku daňového osvobození zaměstnaneckých benefitů. Tady došlo ke změně k horšímu, nový systém je složitější a administrativně náročnější. Podobným případem jsou otočky o 180 stupňů v otázce osvobození či neosvobození příjmu z prodeje akcií. Pro připomenutí: Současná vláda zrušila osvobození příjmů z prodeje cenných papírů v hodnotě přes 40 milionů korun a teď se jej ve sněmovně snaží do zákona znovu vrátit.
Vzorem může být Estonsko
Více pochopení u šéfky Komory daňových poradců nacházejí spíše návrhy na automatizaci a digitalizaci výběru daní. Příkladem hodným následování může být třeba Estonsko, kde poplatník má už předvyplněné daňové přiznání, které pouze zkontroluje a potvrdí.
Výrazný posun v digitalizaci daňové správy přináší podle vrchního ředitele sekce Daně a cla ministerstva financí Stanislava Kouby jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které má zásadně zjednodušit administrativu. Zaměstnavatelé v něm budou elektronicky předávat informace o zaměstnancích a jejich výdělcích, jediným příjemcem bude ministerstvo práce a sociálních věcí.
Mohlo by vás zajímat
Podle Pospíšilové platí v otázce daní stále to, co popsal ekonom Adam Smith na konci 18. století. Daně musí být především jednoduché, jasné a férové. Z pohledu poplatníků či plátců daně mají být finančně i administrativně zvládnutelné. „To si myslím, že v poslední době je opravdu velká výzva pro všechny,“ dodala Pospíšilová.
Co říkáte na EET?
Během panelové debaty na konferenci Právo a daně došlo i na citlivé téma elektronické evidence tržeb (EET). Stínový premiér a místopředseda poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) považuje z dnešního pohledu za chybu, že minulá vláda, ve které byl ministrem průmyslu a obchodu, systém EET v roce 2020 pozastavila. Později se téma stalo předmětem politického boje. Koalice SPOLU prohlásila zrušení EET za svou prioritu a po vyhraných volbách na podzim 2021 prosadila úplné zrušení elektronické evidence tržeb. Hnutí ANO má v úmyslu – v případě, že říjnové volby vyhraje – EET znovu zavést.
Co na tento nástroj říkají odborníci? Jejich odpovědi jsou často opatrné. Petra Pospíšilová považuje za největší problém z pohledu podnikatelů to, že se situace pořád mění. Tedy že jedna vláda EET zavede a druhá jej zruší. Podobně se vyjádřila také ekonomka Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radim Boháč uvedl, že zrušení EET považuje za chybu. „Je škoda, že nenaběhly další etapy. Hospodářský dopad i dopad na podnikatelský sektor tam evidentně je a sektor pohostinství je toho jasným důkazem. Neříkám, že všichni podnikatelé šmelí a krátí daně, ale ten efekt, minimálně psychologický, tam prostě podle mě je,“ prohlásil Radim Boháč.
Ekonom a vysokoškolský pedagog Libor Dušek považuje za promarněnou příležitost, že EET sloužilo pouze k výběru daní a nikoli jako zdroj cenných analytických informací. „Například v době nástupu epidemie koronaviru by se hodilo mít EET jako určitý tep ekonomiky s informacemi po sektorech, regionech a tak dále. Získané údaje jsme mohli využít i k výplatě podpory podnikatelům, protože bychom věděli, jaké měli tržby před covidem a během epidemie,“ řekl Dušek.
Úvodní slovo měl Havlíček
Stínový premiér Karel Havlíček ve svém úvodním vystoupení hovořil hlavně o volebních prioritách hnutí ANO v ekonomické a daňové oblasti. Patří mezi ně snížení regulované složky ceny elektřiny, návrat daně z firemních zisků z 21 procent zpět na 19 procent či zastavení dalšího růstu odvodů pro živnostníky.
Více se dočtete ZDE: Havlíček: Vím, jak zlevnit elektřinu. Nižší daně slibuje firmám i živnostníkům.
Poděkování za podporu konference Právo a daně patří advokátní kanceláři Bříza & Trubač a poradenské firmě LeitnerLeitner Česká republika.
