Evropská unie odstartovala reformu, která mění pravidla daně z přidané hodnoty a zásadně digitalizuje její výběr. Balíček ViDA neboli VAT in the Digital Age přináší zejména povinnou elektronickou fakturaci, digitální reporting a sjednocení pravidel pro přeshraniční obchod. Podle Bruselu má reforma zjednodušit podnikání a zároveň snížit daňové úniky. Přípravy skýtají také nové příležitosti pro nasazení umělé inteligence.
Směrnice ViDA a s ní související nařízení oficiálně vstoupily v platnost letos v dubnu. Staví na třech základních pilířích: digitálním výkaznictví a elektronické fakturaci, rozšíření režimu jednoho správního místa a nových pravidlech pro digitální platformy, jako je Booking, Airbnb, Bolt nebo Uber. Daňová reforma, kterou směrnice a nařízení nastavují, patřila k ústředním tématům konference Ekonomického deníku a České justice Právo a daně.
Podle představ Evropské komise má ViDA podnikům usnadnit přeshraniční podnikání. „Umožní jim spravovat více přeshraničních daňových povinností z jednoho členského státu,“ vysvětlil na konferenci partner poradenské společnosti LeitnerLeitner Martin Valášek. Jde podle něj o přelomovou novinku. Dosud totiž platí, že prodej zboží a služeb do jiných členských zemí unie vyžaduje často vícenásobné registrace k dani z přidané hodnoty. „Každá registrace rovná se samostatné daňové přiznání, platby, komunikace s úřady,“ dodává Valášek.
Faktura v pdf nebude elektronický standard
ViDA zavádí širokou paletu novinek a změn, často s různou účinností. Nyní je na firmách, aby se v nich zorientovaly a nepropásly důležité termíny. Nejzásadnější změna nastane od 1. července 2030. „Firmy budou muset vystavovat elektronické faktury v jednotném digitálním formátu. Nastoupí také digitální reporting pro všechny mezinárodní transakce,“ upozornil Martin Valášek.
Skončí tak posílání faktur e-mailem ve formátu pdf. Ty přitom dosud alespoň v českých podmínkách tvoří běžnou praxi. „Podle směrnice ViDA už pdf stačit nebude. Faktura bude dokument, který bude vydán, předán, archivován ve strukturované podobě. Zjednodušeně půjde o dokument ve formátu XML splňující předepsané náležitosti a jednotný v celé EU,“ popsal Valášek.
Mohlo by vás zajímat
Čekání na zahraniční inspiraci
Česko přejde na nová pravidla postupně. Na konferenci Právo a daně to řekl vrchní ředitel pro daně a cla ministerstva financí Stanislav Kouba. „Některé státy je zavedou o něco dřív. Ale je dobré si trochu počkat a pak to začít kopírovat, protože hlavní benefit nového systému je, že základní řešení bude po celé Evropě stejné,“ uvedl.
Právě jednotný mezinárodní přístup k dani z přidané hodnoty a její digitalizaci přinese firmám výrazné úspory z rozsahu a úsporu nákladů na řešení daňových povinností. Zmizet by mělo například souhrnné daňové hlášení. „V tom já spatřuji největší zjednodušení,“ zdůraznil Kouba.
Podle Martina Valáška jde o projekt, který nemá alternativu, ale jeho neúspěch by mohl znamenat obrovský problém. „Směrnice ViDA v podstatě říká, že od teď budou platit jedna pravidla pro přeshraniční transakce v celé Evropě. A na to jsem skutečně zvědavý, jak to bude v dosud roztříštěné evropské praxi fungovat,“ říká Valášek.
Řada států plánuje pravidla, které ViDA předepisuje pro mezinárodní styk, zavést i pro vnitrostátní transakce. Také české ministerstvo financí tuto variantu zvažuje. „Uvidíme, jak to bude v mezinárodní praxi fungovat a zvážíme ten samý postup. Nebude to administrativa navíc, ale nahradilo by to kontrolní hlášení,“ dodal Stanislav Kouba.
Méně daňových úniků, více investic
Evropská komise od jednotných pravidel očekává omezení daňových úniků. Ty podle jejích odhadů ročně přesahují 90 miliard eur, přičemž významná část vzniká právě při přeshraničních operacích. ViDA má zvýšit transparentnost, rychlost kontrol a tím zmenšit prostor pro podvody. Přináší spravedlivější podmínky a snižuje fragmentaci daňových systémů.
Firmy ale nutí k rozsáhlým investicím do technologií a úprav účetních systémů. Budou muset proškolit své lidi a rozklíčovat, co po nich Evropská unie chce a v jakých termínech. I s tím ale mohou pomoci moderní technologie – hlavně umělá inteligence, která se v oblasti daní prosazuje stále výrazněji.
AI v roli dobrého rádce
Prostřednictvím umělé inteligence si mohou firmy vytvořit celé prezentace či audiopodcasty, s jejichž pomocí své zaměstnance snáze seznámí s obsahem nových předpisů. Zásadní otázkou ale je, jak to udělat, aby technologický algoritmus uživatele nemystifikoval nebo jim nepodsouval chybné informace.
Martin Valášek doporučuje pro přípravy na směrnici ViDA využít například modul Google Notebook LM. Ten umožňuje pracovat pouze z ověřenými a vybranými zdroji, což eliminuje chyby a brání mylné interpretaci. LeitnerLeitner proto ostatně nabízí i specializované školení Morning Boost AI Seminar, které ukazuje, jak správně pracovat s umělou inteligencí právě v oblasti daní a jak ji zapojit do každodenní praxe firem.
Pokud umělou inteligenci podniky využijí správně, může jim podle odborníků výrazně usnadnit orientaci v nové regulaci. „Je to jako když čtete knížku a nechcete čekat na závěr. Otevřete poslední stránku a přečtete si to podstatné,“ řekl na konferenci Martin Valášek, když popisoval, jak může AI pomoci s přípravami na směrnici ViDA.
Daně pod drobnohledem
Konferenci Právo a daně pořádaly zpravodajské portály Ekonomický deník a Česká justice v posledním srpnovém týdnu. Mezi řečníky byli mimo jiné prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová, která varovala před nebezpečím častých změn v daňovém systému či předseda stínové vlády Karel Havlíček (ANO). Ten se ve svém vystoupení zaměřil mimo jiné na to, jak daňově podpořit živnostníky či zlevnit elektřinu firmám.
Poděkování za podporu konference Právo a daně patří advokátní kanceláři Bříza & Trubač a poradenské firmě LeitnerLeitner.
