Zakotvení striktně binárního chápání pohlaví, tedy rozdělení společnosti výhradně na muže a ženy, a zároveň vymezení „národní identity“ v ústavě by podle více než padesáti slovenských právníků mohlo oslabit ochranu lidských práv a ohrozit členství země v Evropské unii i Radě Evropy. Ve stanovisku, které bratislavský Právní institut zaslal České justici, odborníci upozorňují, že novela by vytvořila právní nejistotu a umožnila státu svévolně ignorovat mezinárodní závazky.
Novela doplňuje k článku 7 ústavy nové odstavce. V jednom Slovensko „zachovává svrchovanost zejména ve věcech národní identity“, kam předkladatelé řadí mimo jiné ochranu života, manželství, rodičovství, rodinu, veřejnou morálku, vzdělávání nebo jazyk. Druhý odstavec stanoví, že žádné ustanovení ústavy ani ústavních zákonů nelze vykládat jako souhlas Slovenska s přenosem výkonu pravomocí v otázkách, které tvoří jeho národní identitu.
Součástí návrhu je i nové ustanovení o binárním chápání pohlaví, které by právně vymezilo společnost výhradně na muže a ženy.
Fico: Ochrana před progresivismem
Podle zastánců má změna posílit ochranu tradičních hodnot a kulturně-etických otázek a vytvořit hráz proti zásahům evropských institucí do rodinného či morálního práva. Premiér Robert Fico ji označuje za nástroj obrany před „progresivismem“.
Ve středu se k návrhu vyjádřila také Benátská komise Rady Evropy. Kritizovala právě zakotvení binárního pojetí pohlaví a upozornila, že taková úprava nesmí vést k diskriminaci na základě sexuální orientace nebo genderové identity.
Komise rovněž varovala, že užití neurčitých pojmů „národní identita“ a „kulturně-etické otázky“ představuje riziko svévolného výkladu, který by mohl podkopat ochranu lidských práv. Hlasování v parlamentu se přitom už několikrát odložilo kvůli nedostatku podpory.
Mohlo by vás zajímat
Stanovisko Právního institutu
Stanovisko právníků uvádí, že novela by „vytvářela právní základ pro vzdalování se od hodnot Evropské unie a Rady Evropy“ a otevřela prostor k libovolnému výkladu ze strany státních orgánů. Kritiku vyvolává zejména užití neurčitých pojmů „národní identita“ a „kulturně-etické otázky“.
Podle právníků jsou tyto pojmy „nejasné, neurčité a nepředvídatelné“ a nejsou zakotvené v žádném zákoně. „Taková míra právní nejistoty přímo ohrožuje základní ústavní pilíře Slovenské republiky,“ stojí v dokumentu.
Signatáři připomínají, že obdobná úprava neexistuje v žádném členském státě Evropské unie. Pokud by Slovensko s navrženým zněním ústavy v minulosti žádalo o vstup, nebylo by přijato. K dokumentu se připojili mimo jiné Daniel Šváby, bývalý soudce Soudního dvora EU a Ústavního soudu SR, Ján Mazák, někdejší předseda Ústavního soudu SR a generální advokát Soudního dvora EU, Ladislav Orosz, emeritní ústavní soudce a profesor práva, Jana Dubovcová, bývalá veřejná ochránkyně práv, či Mária Patakyová, bývalá ombudsmanka a vysokoškolská pedagožka.
Retroaktivita a princip pacta sunt servanda
Novela by podle signatářů navíc zavedla zpětné odvolání souhlasu Slovenska s již přijatými závazky. „Navrhovaný nový odstavec 7 článku 7 by znamenal faktické zpětné odvolání souhlasu Slovenska se svými závazky z mezinárodního a evropského práva, což by bylo v přímém rozporu se zásadou pacta sunt servanda,“ uvádí text.
Takový krok by znamenal nejen porušení základních principů mezinárodního práva, ale i oslabení vymožitelnosti rozhodnutí evropských soudů a lidskoprávních standardů.
Stanovisko varuje, že přijetí novely by oslabilo ochranu lidských práv a umožnilo selektivní aplikaci evropského práva. „Možnost nedodržování mezinárodních lidskoprávních závazků a dalších principů právního státu by v případě přijetí novely ústavy zcela jistě vyvolala oprávněné obavy zahraničních investorů z porušování mezinárodních smluv na ochranu zahraničních investic,“ upozorňují právníci.
Paralely s Maďarskem a Ruskem
Odborníci připomínají, že podobné klauzule byly zavedeny v Maďarsku a Rusku. „Maďarská úprava byla po svém přijetí zneužita vládní mocí k útokům proti občanské společnosti, a to i s asistencí osobitých ústavních orgánů. Ruská novela umožnila Ruské federaci odmítnout vykonat rozhodnutí mezinárodních soudů, pokud podle rozhodnutí jejich ústavního soudu nie sú v súlade s ústavou,“ stojí ve stanovisku.
Podle autorů hrozí, že i slovenská úprava by se stala licencí k porušování lidských práv a oslabila samotné demokratické zřízení.
