Ve svých facebookových vysíláních v prvních týdnech války Jakub Netík opakovaně ospravedlňoval ruský útok na Ukrajinu. Ruská vojska podle něj „osvobozovala Ukrajinu od fašistů“, média lhala o bombardování školek a nemocnic a prezident Vladimir Putin podle něj postupoval správně. Netík navíc litoval, že invaze nepokračovala „až na území Slovenska a České republiky“ a přál si, aby Putin „pročistil celou Evropu“. Nejvyšší soud jeho dovolání proti podmíněnému trestu odmítl.
Okresní soud v Litoměřicích Netíka v prosinci 2023 uznal vinným z přečinu podle § 405 trestního zákoníku a uložil mu 15 měsíců s podmíněným odkladem na tři roky. Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek potvrdil. Později Netík dostal souhrnný trest 27 měsíců s podmíněným odkladem na čtyři roky i za vyhrožování ministru vnitra Vítu Rakušanovi, dalším politikům a bývalému radnímu České televize Zdeňku Šarapatkovi.
Rozhodnutí o dovolání učinil senát Nejvyššího soudu vedený předsedou sneátu Jiřím Pácalem.
Netík se hájil svobodou projevu
V dovolání Netík uvedl, že jeho projevy byly politické a trestní právo do nich nemá zasahovat. Podle něj je třeba chránit i menšinové názory, „jakkoli je většinová společnost má za nemravné, odpudivé a zavrženíhodné“. Tvrdil také, že soudy měly jeho jednání posoudit nanejvýš jako přestupek.
Nejvyšší soud však konstatoval, že 24. února 2022 Rusko bezdůvodně zaútočilo na suverénní stát, a dopustilo se tak zločinu proti míru. „Šlo o přímé nasazení ruských ozbrojených sil na ukrajinském území, jež ruská strana nepopírá, byť jej eufemisticky označuje jako zvláštní vojenskou operaci,“ uvedl soud.
Mohlo by vás zajímat
Obyčejné dezinformace to nebyly
Podle soudu Netík nešířil jen sporné názory, ale otevřeně podporoval agresi. „Obviněný přímo, zcela nepokrytě, bez nadsázky nebo zjevné snahy o vyvolání polemiky schvaloval agresi Ruské federace na Ukrajině, označil ji za nástroj spravedlnosti a násilí páchané na Ukrajině opakovaně ospravedlňoval,“ stojí v usnesení.

Soud zároveň připustil, že u příspěvků na sociálních sítích je nutné pečlivě vážit, zda naplňují skutkovou podstatu trestného činu. „Trestně by měly být stíhány především takové projevy schvalující ruskou agresi, které současně podněcují veřejnost ke spolupráci s ruskou armádou či vybízejí k rozšíření konfliktu,“ uvádí rozhodnutí.
Výzvy a radikalizace
V případě Netíka soud shledal, že hranice byla překročena. Ve svých projevech například varoval, že pokud česká vláda bude podporovat Ukrajinu, Putin proti Česku tvrdě zakročí. Vyjádřil lítost, že „Putin nezatočil s těm šmejdama u nás a nepročistil celou Evropu“. Podle Nejvyššího soudu jeho rétorika obsahovala „prvek podněcování k nesnášenlivosti vůči určité skupině Ukrajinců“.
Soud tak uzavřel, že Netíkovo dovolání je zjevně neopodstatněné. Verdikt je konečný a nelze proti němu podat jiný opravný prostředek než ústavní stížnost.