Údržbu zahrady nelze považovat za běžnou součást péče o domácnost. Ústavní soud proto zamítl stížnost muže, který po nezaviněné dopravní nehodě nemohl pracovat na zahradě a veškeré práce museli zajistit jeho synové. Domáhal se finanční náhrady z garančního fondu České kanceláře pojistitelů, avšak neuspěl. Podle soudů zahradnické práce nespadají do běžného chodu domácnosti. Rozhodnutí padlo v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce zpravodaje Josefa Fialy a soudce Milana Hulmáka, a to většinou dvou hlasů proti jednomu.
Muž utrpěl v lednu 2016 zranění při nehodě způsobené řidičem ze zahraničí. Už dříve získal bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění i úhradu léčebných nákladů. Spornou otázkou však zůstala péče o rozsáhlý pozemek – zahradu o rozloze 8 000 metrů čtverečních, kterou s manželkou dlouhodobě obhospodařovali. Po nehodě se o veškeré práce museli postarat synové.
Budeme platit za výlety do Himaláje?
Občanský zákoník říká, že „škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil“.
Obvodní soud pro Prahu 4 uznal zahradu jako součást širší domácnosti a přiznal muži 310 000 korun. Odvolací Městský soud v Praze ale rozhodnutí změnil. Výklad pojmu domácnost omezil jen na základní úkony nutné k vedení důstojného života. Zahradničení označil za koníček a nárok zamítl. Nejvyšší soud tento přísný výklad potvrdil a varoval, že příliš široký přístup by vedl k absurdním důsledkům – například že by rodina horolezce mohla žádat náhradu za jeho výpravy do Himálaje.
Muž v ústavní stížnosti namítal, že není spravedlivé, aby náklady na zahradnické práce nesl on, když mu zdraví zničila nehoda. Podle něj by se měl brát ohled na konkrétní rodinu, nikoli na model „průměrné domácnosti“. Ústavní soud ale jeho argumenty odmítl. „Obecné soudy se stěžovatelovou věcí řádně zabývaly, vycházely z dostatečně provedeného dokazování a aplikovaly relevantní právní předpisy i judikaturu,“ stojí v nálezu.
Mohlo by vás zajímat
Disent soudce Hulmáka: zahrada má být součástí
Odlišný názor vyjádřil soudce Milan Hulmák. Podle něj obecné soudy překročily hranici ústavně souladného výkladu § 2960 občanského zákoníku. Připomněl, že judikatura Ústavního soudu vychází z principu plného odškodnění újmy na zdraví a že zákon výslovně neomezuje, co vše může spadat do pojmu domácnost. „Jestliže péče poškozeného o domácnost zahrnuje i péči o zahradu (stejně jako třeba o zvířectvo či vlastní stavbu), má být náhrada poskytnuta,“ napsal Hulmák v odlišném stanovisku.
Soudce se opřel i o zahraniční literaturu a judikaturu, která uznává, že zahradnické práce či vlastní výkony na stavbě mohou být považovány za nahraditelné zvýšené náklady. Podle něj není rozhodující, zda je činnost běžná v každé rodině, ale zda šlo v konkrétním případě o součást péče o domácnost poškozeného.
