Staré mobily a počítače mohou lidem brzy zdražit novou daň. Od roku 2028 by totiž členské státy měly odvádět poplatky za každý kilogram elektroodpadu, který se nepodaří sesbírat. Odborníci varují, že to nakonec zaplatí spotřebitelé.
Od roku 2028 chce Evropská komise vybírat daň ve výši dvou eur za každý kilogram nesesbíraného elektroodpadu. Podle návrhu by ji do unijního rozpočtu měly odvádět členské státy. Cílem je zlepšit recyklaci, podpořit environmentální cíle a zároveň posílit příjmy Evropské unie.
Elektroodpad se už sbírá
Už nyní přitom v EU platí směrnice o elektroodpadu, která stanovuje pravidla pro bezplatný sběr vysloužilé elektroniky. Podle té musely členské státy zavést takzvané systémy rozšířené odpovědnosti, v rámci nichž se staré počítače, mobily a další elektronika sbírají a recyklují na účet jejich výrobců. Ti přenášejí náklady na sběr a recyklaci staré techniky na spotřebitele formou takzvaného recyklačního poplatku.
V Česku v rámci tohoto systému fungují sítě, jako je Elektrowin, Asekol nebo Rema Systém. Ty ročně sesbírají zhruba 77 procent ze zařízení uvedených na trh v předchozích třech letech.
Z čeho se bude platit daň?
Právě ze zbývajícího elektroodpadu, který se prostřednictvím systémů rozšířené odpovědnosti nedaří členským státům vysbírat, by členské země EU nově měly platit daň. „Za novou daň z nesebraného elektroodpadu by mohlo Česko odvádět řádově 8 miliard korun ročně,“ vypočítává advokát a specialista na právo životního prostředí z kanceláře mutualus Jakub Kánický.
Půjde podle něj o stejný způsob, jaký už funguje u plastových obalů. Od roku 2021 platí členské státy za každá kilogram do unijního rozpočtu 0,8 eura. „Pro představu, za nezrecyklované plastové obaly Česko nyní odvádí unii ročně řádově 2 miliardy korun,“ připomíná Kánický.
Mohlo by vás zajímat
Zbourat fungující
Proti danému návrhu se přitom zvedl poměrně silný odpor, a to i ze strany tradičně environmentálně uvědomělých členských států, jako je Rakousko. „Jde o návrh regulace, která by vstupovala do již regulovaného a koncepčně fungujícího odvětví,“ upozorňuje Tomáš Sequens, partner advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík. Podle něj by místo nové daně měla EU spíše „posilovat funkčnost dosavadních sběrných systémů včetně informovanosti a osvěty spotřebitelů, ne zavádět další souběžný systém.“
Podnikatele znepokojuje i možné zdražení výrobků, které by nová daň mohla způsobit. „Žádné nové dani, která může zdražit zboží koncovým zákazníkům, nebudou obchodníci nikdy tleskat,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Také podle něj by daň jen zbytečně dublovala již existující systémy rozšířené odpovědnosti.
David Chytil z REMA Systému připomíná, že Česko patří mezi lídry. „REMA Systém například dosáhl v roce 2024 míry sběru elektroodpadu 77 procent, tedy výrazně nad rámec povinné 65procentní hranice. Tento výsledek ukazuje, že dobře nastavený systém může být funkční i bez dodatečných a zbytečných fiskálních tlaků,“ popsal.
Chytil žádá, aby zavádění nové daňové povinnosti doprovázelo důsledné posouzení jejích dopadů. V konečném důsledku by totiž i podle něj tuto změnu negativně pocítili především spotřebitelé. Na ty totiž výrobci elektrozařízení přenesou náklady, které zaplatí.
Další administrativní zátěž
Ostrá kritika unijních plánů zaznívá i ze zahraničí. Orgalim, evropská asociace technologických průmyslů, varuje, že zamýšlená daň pouze přidá regulatorní složitost, aniž by výrazně zlepšila kvalitu recyklace nebo přispěla k oběhovému hospodářství.
„Likvidace starých elektrických a elektronických zařízení v EU již komplexně reguluje směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. Jakékoliv zlepšení by se mělo řešit v rámci této směrnice, nikoli novou daní,“ prohlásil generální ředitel Orgalim Ulrich Adam.
Otázkou je také to, zda by daň vůbec mohla zefektivnit sběr elektroodpadu. Mnozí odborníci jsou k tomu skeptičtí. „Sama o sobě ke zvýšení sběru elektroodpadu pravděpodobně nepovede,“ předpokládá Jakub Kánický a pokračuje: „Podle posledních dat za rok 2022 ani zavedení odvodu z nerecyklovaných plastů samo o sobě nevedlo k podstatnému nárůstu míry jejich recyklace napříč Evropskou unií.“
Návrh na zavedení nové daně nyní čekají náročná politická vyjednávání. Aby ho Evropská komise mohla prosadit, musí o prospěšnosti novinky přesvědčit jak členské státy, tak Evropský parlament.
Daň z elektroodpadu přitom není jedinou novinkou, kterou Evropská unie chystá. Před finálním schválením je také plán na snížení produkce potravinového odpadu či zavedení systémů rozšířené odpovědnosti výrobců textilu.
