Soudy brzdí ekonomický růst, hrozí jejich paralýza, jsou pomalé a málo schopné. To tvrdí politici v předvolebních programech. Zrychlit, změnit, digitalizovat, zavést nové lhůty, omezit odůvodnění rozsudků, kontrolovat, navrhují politické strany. Rozhodnout přitom ale trvá českým soudům o 100 dní méně než je medián států Evropské unie.

Rozhodnout v civilním a obchodním řízení na všech třech stupních a v první instanci ve správním řízení trvalo českým soudům v roce 2023 o sto dní kratší dobu, než je medián Evropské unie.

Přesto koalice SPOLU, hnutí ANO a Piráti ve svých programech výslovně navrhují ještě rychlejší soudní řízení, urychlení činnosti soudů, výrazné zrychlení soudního řízení a práce soudů.

„Celkově zůstává celková délka řízení v České republice ve všech věcech výrazně pod mediánem EU, zejména u občanskoprávních sporných a trestněprávních případů,“ stojí v komentáři Evropské komise pro efektivitu justice při Radě Evropy (CEPEJ). Studie byla vytvořena pro státy EU.

Mohlo by vás zajímat

V trestním řízení je rozdíl 100 dní na prvním a druhém rozhodovacím stupni. Zhruba 50 dní je to pak ve třetím stupni oproti mediánu EU.

Který typ kauz „jde“ českým soudům nejhůř? Jsou to případy korupce, porušování ochranných známek EU, soutěžní právo, elektronická komunikace a spotřebitelské záležitosti. V těchto typech procesů jsou české soudy až v druhé polovině žebříčku sestaveného v EU.

Naopak celkem rychle rozhodují případy praní špinavých peněz.

Tak české soudy hodnotí sama Evropské unie. Zdrojem je předmětná studie CEPEJ, ale tentokrát také příslušné národní úřady a soudy.

Piráti: Kartely, korupce, dotace a soudy brzdí zemi

„Růst české ekonomiky brzdí kartely, korupce, byrokracie, dotace pro vyvolené a pomalé soudy. Spustíme plán Republika v pohybu,“ píše se v programu Pirátů.  Co navrhují? „Zrychlíme práci soudů skrze digitalizaci justice,“ stojí v kapitole o byrokracii.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix s kolegy ze SPOLU. Foto: SPOLU

SPOLU omezí rozsah odůvodnění?

Koalice SPOLU chce v kapitole „rychlejší soudní řízení“ bez dalšího upřesnění zavést „časové limity pro vyřizování některých případů“ a „zjednodušit systém doručování soudních písemností“.

Dále chce „upravit procesní předpisy“ a samozřejmě digitalizovat justici. Tím zajistí „efektivnější a rychlejší vymahatelnost práva“. Kromě toho SPOLU slibuje: „Omezíme rozsah odůvodnění soudních rozhodnutí.“

Jenže odůvodnění rozsudku je projev nezávislého myšlení soudce a jeho způsobem komunikace s veřejností. Je také součástí práva na spravedlivý proces. Náležité odůvodnění má jisté parametry v souladu s Listinou práv a svobod. Účastníci řízení na ně mají právo.

Soudy mají v odůvodnění povinnost vypořádat se náležitě se všemi zásadními argumenty všech účastníků řízení. Tak, aby jejich vysvětlení bylo jasné a přezkoumatelné. Nedodržení je porušením Ústavy, jak příkladně nálezem v roce 2018 uvedl Ústavní soud. Snaha stanovit rozsah soudního odůvodnění tak zřejmě narazí u soudů.

ANO: Bezesporné případy k notářům a jinam

Také hnutí ANO chce rychlejší činnost soudů a zrychlení procesů.  Navrhuje proto, že jim odlehčí.  „Převedeme některé agendy, jako jsou bezesporné případy, na notáře a jiné instituce. Soudy se tak budou moci soustředit na složitější případy,“ stojí v programu hnutí.

Také tento návrh může narazit, tentokrát ale u politiků. Například bezesporné rozvody bezdětných manželů u notáře narazily v končící sněmovně u ODS, jak Česká justice informovala.  Bude proto záležet na složení nové sněmovny.

Také ANO slibuje, že zavede „širokou digitalizaci“. Elektronický spis a jednotné IT systémy.

Dvořák
Karel Dvořák, náměstek ministra spravedlnosti a lídr pražské kandidátky STAN, v podcastu Perspektivy Česka mluvil o bitcoinové kauze, tříletém oddlužení i reformě justice Foto: Jakub Blín

STAN: Bráníme paralýze Ústavního soudu

Hnutí STAN cílí rovnou na Ústavní soud. „Zavedeme mechanismus, který zabrání paralyzaci a personálnímu vyprázdnění Ústavního soudu tím, že mandát ústavního soudce nezanikne do doby, než bude jmenován jeho nástupce,“ píše v programu.

Česká justice se na tento bod zeptala StanBota, který vysvětluje program hnutí. Vysvětlení se nedočkala.

Kromě toho STAN navrhuje: „Upravíme velikost a vymezení okresních soudů tak, aby byly personálně a odborně dostatečně vybaveny a aby na jednom okresním soudě nebylo méně než deset soudců.“ Pokud hnutí vymezením myslí příslušnost, šlo by o nejednoduché změny.

Dále STAN slibuje: „Zasadíme se o lepší a efektivnější fungování opatrovnické justice.“ V rámci digitalizace se pak hnutí soustředí na reformu znalectví, propojování rejstříků, elektronický spis či anonymizéry soudních rozhodnutí.

STAČILO!: Soudci musí na školení, nebo pryč

Pod názvem „Budeme důsledně kontrolovat práci soudů“ zveřejnilo na poslední chvíli konkrétní program hnutí STAČILO!. Hnutí bude také hlídat délku řízení: „Vytvoříme přehledný a veřejně dostupný systém statistiky soudních řízení, včetně délky trvání a počtu případů,“ uvádí v programu.

Dále hnutí vymyslelo, že bez účasti na školení budou muset soudci opustit úřad. „Posílíme kontroly soudců – soudce je jmenován na pevné funkční období 10 let, poté musí být jmenován znovu. Zavedeme pravidelná povinná odborná školení soudců jako podmínku setrvání ve funkci,“ stojí v programu.

Podobný nápad na povinnou účast na školení pojala skupina poslanců v současném volebním období. Poslanci ODS, TOP09, ANO, Pirátů a STAN pobouřili Nejvyšší soud. Česká justice jeho stanovisko s vysvětlením, proč je návrh zásahem proti soudní moci, zveřejnila.