Půlhodinové čekání u bran pankrácké vazební věznice a osobní kontroly při vstupu do soudní síně. Taková pravidla mají platit pro nově otevřenou soudní místnost v areálu věznice. Advokáti ale upozorňují, že nejsou povinni podstupovat „šacování“ ani další prohlídky, pokud se prokážou průkazem. Situací se proto už zabývalo i představenstvo České advokátní komory (ČAK).
ČAK proti podobným opatřením soudů dlouhodobě bojuje. Usiluje o to, aby advokáti měli stejné postavení jako státní zástupci. V minulosti se totiž stávalo, že při vstupu do soudní budovy museli advokáti a advokátky na rozdíl od žalobců odkládat boty, opasky či spony do vlasů. Ministerstvo spravedlnosti ale nakonec situaci s předsedy soudů vyjasnilo.
Zřízení soudní síně v pankrácké věznici reagovalo na nedostatek personálu Vězeňské služby pro eskortování obviněných a obžalovaných do soudních budov a na bezpečnostní rizika spojená s rozsáhlými trestními kauzami. Síň stojí v samostatné budově uvnitř areálu a je vybavena videokonferenční technikou, záznamovým zařízením i zázemím pro soudní senát. Vstup do objektu ale přináší nová úskalí.
Pro advokáty neakceptovatelný požadavek
Podle Tomáše Sokola, člena prezidia Unie obhájců a představenstva České advokátní komory, nelze připustit, aby advokáti museli přicházet s půlhodinovým předstihem. „Rozhodně nebude akceptovatelný požadavek na to, aby se advokáti dostavovali k soudnímu jednání, které bude probíhat v soudní síni ve věznici, s předstihem 30 minut,“ uvedl Sokol pro Českou justici.
Městský soud v Praze požadavek vysvětluje bezpečnostními důvody. „Nutnost dostavit se s předstihem je odůvodněna potřebou kontroly osob soudního jednání se účastnících příslušníky Vězeňské služby při vstupu do areálu věznice, který veřejnosti není volně přístupný, a doprovodu těchto osob při pohybu po areálu věznice v rámci přesunu do jednací síně, a to za účelem zajištění jejich bezpečnosti,“ sdělila mluvčí soudu Barbora Bílková. Dodala, že samotné „místo, kde soud jedná“, je jednací síň, kde se již žádná další kontrola neprovádí.
Mohlo by vás zajímat
Sporné osobní prohlídky
Dalším problémem jsou osobní kontroly. Zákon o soudech a soudcích stanoví, že advokáti při vstupu do soudní budovy nepodléhají osobním prohlídkám, pokud se prokážou průkazem. Tento režim by měl podle Sokola platit i pro soudní síň ve věznici. „Advokát, který se prokáže advokátním průkazem, nemá být nucen podrobit se jakékoliv další prohlídce,“ upozorňuje.
Návrh opatření ale s osobní kontrolou advokátů počítá. Podle Sokola proto ČAK bude muset trvat na zachování zákonné úpravy a prosadit stejné podmínky vstupu, jaké platí v soudní budově.
Realita ukazuje rozpory
Sokol České justici sdělil, že jako advokát odmítl při vstupu do budovy předložit kromě průkazu advokáta také občanský průkaz a plnou moc, jak po něm bylo vyžadováno. Neakceptoval ani detailní osobní prohlídku a jednání přesto proběhlo. Je však otázkou, jak budou prohlídky příslušníky Vězeňské služby probíhat u jiných advokátů.
Zkušenost ukázala, že pokud advokáti podobné požadavky odmítnou, soudní jednání se bez nich neobejde. Je tedy na vedení soudu a věznice, zda bude trvat na režimovém opatření, anebo se podmínky pro vstup přizpůsobí zákonné úpravě. Pokud by soud a věznice trvaly na přísnějších opatřeních, mohla by se situace vyhrotit.
Opatření má v rukou Vězeňská služba. Podle Ministerstva spravedlnosti nedochází k rozporu s právními předpisy. „Nejedná o budovu soudu, ale o objekt věznice – tedy zařízení ozbrojeného bezpečnostního sboru. Pro režim bezpečnostních kontrol osob vstupujících do takového objektu se uplatňuje zvláštní právní úprava,“ vysvětlila Markéta Poslušná z ministerstva.
Veřejnost jednání v ohrožení?
Otázky vyvstávají také ohledně zásady veřejnosti soudního jednání. „Soukromě vnímám, že větší rozsah využívání takovéto jednací síně by mohl vést k námitkám, že tím je, minimálně do určité míry, omezována veřejnost soudního jednání. Neboť přístup do věznice nemůže být tak jednoduchý jako přístup do jednací síně v soudní budově,“ uvedl Sokol.
Podle něj sice nehrozí, že by se síň využívala nadměrně – už kvůli složité logistice pro soudy samotné. Přesto bude nutné vyjasnit pravidla pro přístup veřejnosti i médií.
„Veřejnost, která se chce účastnit soudního jednání, bude mít umožněn vstup za stejných podmínek jako ostatní účastníci, tedy po provedení nezbytných bezpečnostních opatření. Tato opatření směřují výhradně k ochraně bezpečnosti a pořádku, nikoli k omezení práva na veřejný přístup k soudnímu jednání,“ reagovala pro Českou justici mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová.
Další nedostatky návrhu
Režimová opatření pamatují pouze na obhájce, nikoli na advokáty zastupující například svědky či poškozené. „Na tyto případy režimové opatření nepamatuje, což bude třeba dopracovat. Ale nepředpokládám, že by to měl být velký problém,“ dodal Sokol.
Dále upozornil, že advokát musí mít možnost vnést s sebou všechny listiny a materiály, které potřebuje nejen pro konkrétní jednání, ale i pro další případy, protože na jednání často navazují jiné schůzky či procesy.
Síň kvůli nebezpečným obviněným
Městský soud v Praze a Vězeňská služba zřídily soudní síň v areálu Pankráce kvůli rostoucímu počtu rozsáhlých trestních kauz s nebezpečnými obviněnými a také kvůli nedostatku personálu pro eskorty.
Podle Sokola ale není samotná existence soudní síně problém. Zásadní bude, jak budou nastavena pravidla pro vstup a režim jejího fungování.
