Zakotvení striktně binárního chápání pohlaví ve slovenské ústavě by podle odborníků Rady Evropy nemělo vést k ospravedlnění diskriminace na základě sexuální orientace nebo genderové identity. Upozornila na to Benátská komise, poradní orgán Rady Evropy.
Úřad slovenské vlády v reakci prohlásil, že návrh novely ústavy posiluje ochranu tradičních hodnot a národní identity. Podle něj není v rozporu s mezinárodními závazky země. Premiér Robert Fico označil změnu ústavy za hráz proti progresivismu.
Benátská komise varuje před diskriminací
Stanovisko Benátské komise bylo zveřejněno den předtím, než měli slovenští poslanci hlasovat o novele ústavy. Plánované hlasování se ale nakonec odkládá. Podle portálu Aktuality.sk vládní koalice nesehnala dostatek hlasů.
Komise se vyjádřila i k dalším změnám, například k otázce národní identity, náhradního mateřství či rovného odměňování. „Komise vítá záruky stejné odměny pro muže a ženy v článku 36 Ústavy jako důležitý krok k rovnosti,“ uvedla. Kritiku ale vznesla k navrhovanému článku 7, který dává Slovensku ústavní svrchovanost v otázkách národní identity a kulturně-etických hodnot. Podle expertů je nutné zabránit konfliktu s evropským právem, zejména se Smlouvou o EU a Evropskou úmluvou o lidských právech.
Slovenská vláda odmítá obavy
Delegace Benátské komise navštívila Slovensko v srpnu a setkala se se zástupci vlády, parlamentu i občanské společnosti. Další jednání proběhlo v září on-line.
„Pokud jde o zakotvení binární definice pohlaví v novém článku 52a Ústavy, volba uznání třetího nebo neutrálního pohlaví spadá do prostoru pro uvážení Slovenské republiky,“ uvádí komise. Varovala ale, že přijetí binárního pojetí nesmí sloužit k diskriminaci.
Slovenský úřad vlády kritiku odmítl. Podle něj je rozhodování o kulturně-etických otázkách výlučnou kompetencí národního parlamentu a výrazem demokracie.
Mohlo by vás zajímat
Hlasování se znovu odkládá
Podle opozice nebyly během přípravy ústavní novely vedeny dostatečně široké konzultace. Vláda naopak tvrdí, že předloha prošla standardním procesem.
O novele se mělo hlasovat už v červnu, tehdy vláda odložila rozhodnutí kvůli nejisté podpoře. Vládní strany nemají v 150členné sněmovně ústavní většinu, spoléhají proto na podporu části konzervativních opozičních poslanců. Tu ale oslabily i personální změny v parlamentu – v srpnu zemřela jedna opoziční poslankyně a její nástupce oznámil, že návrh nepodpoří.
