Zakotvení striktně binárního chápání pohlaví ve slovenské ústavě by podle odborníků Rady Evropy nemělo vést k ospravedlnění diskriminace na základě sexuální orientace nebo genderové identity. Upozornila na to Benátská komise, poradní orgán Rady Evropy.
Úřad slovenské vlády v reakci prohlásil, že návrh novely ústavy posiluje ochranu tradičních hodnot a národní identity. Podle něj není v rozporu s mezinárodními závazky země. Premiér Robert Fico označil změnu ústavy za hráz proti progresivismu.
Přidejte si Českou justici do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy.
Benátská komise varuje před diskriminací
Stanovisko Benátské komise bylo zveřejněno den předtím, než měli slovenští poslanci hlasovat o novele ústavy. Plánované hlasování se ale nakonec odkládá. Podle portálu Aktuality.sk vládní koalice nesehnala dostatek hlasů.
Komise se vyjádřila i k dalším změnám, například k otázce národní identity, náhradního mateřství či rovného odměňování. „Komise vítá záruky stejné odměny pro muže a ženy v článku 36 Ústavy jako důležitý krok k rovnosti,“ uvedla. Kritiku ale vznesla k navrhovanému článku 7, který dává Slovensku ústavní svrchovanost v otázkách národní identity a kulturně-etických hodnot. Podle expertů je nutné zabránit konfliktu s evropským právem, zejména se Smlouvou o EU a Evropskou úmluvou o lidských právech.
Slovenská vláda odmítá obavy
Delegace Benátské komise navštívila Slovensko v srpnu a setkala se se zástupci vlády, parlamentu i občanské společnosti. Další jednání proběhlo v září on-line.
„Pokud jde o zakotvení binární definice pohlaví v novém článku 52a Ústavy, volba uznání třetího nebo neutrálního pohlaví spadá do prostoru pro uvážení Slovenské republiky,“ uvádí komise. Varovala ale, že přijetí binárního pojetí nesmí sloužit k diskriminaci.
Slovenský úřad vlády kritiku odmítl. Podle něj je rozhodování o kulturně-etických otázkách výlučnou kompetencí národního parlamentu a výrazem demokracie.
Mohlo by vás zajímat
Hlasování se znovu odkládá
Podle opozice nebyly během přípravy ústavní novely vedeny dostatečně široké konzultace. Vláda naopak tvrdí, že předloha prošla standardním procesem.
O novele se mělo hlasovat už v červnu, tehdy vláda odložila rozhodnutí kvůli nejisté podpoře. Vládní strany nemají v 150členné sněmovně ústavní většinu, spoléhají proto na podporu části konzervativních opozičních poslanců. Tu ale oslabily i personální změny v parlamentu – v srpnu zemřela jedna opoziční poslankyně a její nástupce oznámil, že návrh nepodpoří.
