Podnikatelské struktury složené z navzájem provázaných mateřských a dceřiných firem jsou stále populárnějším nástrojem pro daňové plánování. Pokud ale daňová optimalizace zazní jako hlavní motivace jejich vzniku, může přijít zásadní problém. Správce daně začne zakladatele podezřívat, že šlo o zneužití práva. Jak se držet na legální straně? Tenkou hranici mezi přípustným podnikatelským plánováním a nelegální optimalizací narýsoval na konferenci Ekonomického deníku a České justice Právo a daně Tax Manager společnosti Apogeo Daniel Vladyka.
Vytvoření holdingu není jen výsadou velkých firem. Stále častěji po něm sahají i menší podnikatelské skupiny, které hledají cesty k efektivnější správě, úsporám z rozsahu či lepší právní ochraně majetku. Vedle těchto legitimních motivací se ale objevuje ještě jeden zásadní důvod, proč jsou holdingy v kurzu: daňová optimalizace.
„Každý daňový poplatník má právo minimalizovat svoji daňovou povinnost – pokud tak činí v souladu se zákonem,“ říká Daniel Vladyka z poradenské skupiny Apogeo. Zároveň však upozorňuje, že pokud je daňová úspora jediným nebo hlavním motivem holdingové struktury, mohou finanční úřady zasáhnout. Doměří dodatečné daně a uloží pokuty. Často se přitom opírají o argument „zneužití práva“.
Finanční správa umí číst mezi řádky
Holding, který vznikne pouze proto, aby inkasoval dividendy, může u správce daně vzbudit pozornost. Informace a důkazy snadno najde ve veřejně dostupných dokumentech.
„V momentě, kdy holding nic nedělá a jen inkasuje dividendy, tak z účetnictví můžeme vidět, že když splatí svou kupní cenu, poníží se mu závazek za společníkem. Finanční správa, jelikož zveřejňování účetní závěrky je povinností, může porovnat hodnoty v čase a už se může zajímat,“ vysvětluje Vladyka.
Mohlo by vás zajímat
Vysvětlit důvody
V praxi se stále častěji objevuje institut „zneužití práva“. Jde o to, že správce daně hodnotí motivace poplatníka. Pokud usoudí, že transakce slouží primárně k daňové úspoře, může ji zcela zpochybnit.
„Důkazní břemeno leží na správci daně – musí prokázat, že došlo ke zneužití. Ale i tak je třeba dávat velký pozor,“ varuje Vladyka.
Klíčová rada? Při zakládání holdingu si vždy podnikatel musí říct, proč to dělá. A odpověď na tuto otázku nesmí nikdy být: ‚abych ušetřil na daních‘. „Podnikatel musí mít nějaký jiný právní, ekonomický nebo podnikatelský důvod, který je prvotní motivací pro celou transakci,“ upozorňuje Vladyka. Může jít například o úspory z rozsahu, právní ochranu majetku nebo přípravu na příchod investora.
Právo volit nejvýhodnější řešení
I tak ale holding může u podezřívavých úředníků finanční správy narazit. Příkladem je případ, který loni doputoval až k Nejvyššímu správnímu soudu. Společnost z jihu Čech vyrábějící ocelové konstrukce vytvořila nový holding kvůli restrukturalizaci, narovnání vztahů mezi společníky a přípravě na vstup investora. Správce daně to ale zpochybnil s tím, že šlo o účelové jednání zaměřené pouze na získání daňové výhody při vyplácení zisku. Podle finančního úřadu firma nevykonávala žádnou hospodářskou činnost, což vedlo k daňovému doměrku ve výši téměř 900 tisíc korun.
Následoval několikaletý soudní spor. V něm však Nejvyšší správní soud postup finanční správy nakonec odmítl. Dal obviněné firmě zapravdu, že sledovala legitimní ekonomické cíle. „Skutečnost, že popsané účely, zejména akviziční činnost, jednodušší a centrální administrativa a účetnictví a jednodušší vstup či výstup nových společníků, se začaly uplatňovat až v průběhu následujících let, sama o sobě nemůže vést k závěru, že holding byl v roce 2016 založen účelově,“ uvedl předseda soudního senátu Ondřej Mrákota.
Kromě toho soud připomněl, že daňový poplatník samozřejmě může volit z různých alternativních řešení to, které je pro něj daňově nejvýhodnější. A jasně rozhodl, že daňové zvýhodnění pouze nesmí být jediným cílem jeho konání.
Důsledná dokumentace je nutností
Případ jihočeských ocelářů ale také ukázal, že při vytváření složitých podnikových struktury je důležitá dokumentace a administrativní opora. Poplatník musí mít smlouvy, objednávky, komunikaci a v některých případech i fotodokumentaci.
„Faktura je při daňové kontrole nedostačující. Pokud nemáte ostatní dokumenty, může to správce daně vyhodnotit jako účelové,“ vysvětluje Vladyka.
O tom, jaké důkazy mohou v daňových řízení a kontrolách sloužit, hovořil v nedávném rozhovoru pro Českou justici další z řečníků konference Právo a daně, partner advokátní kanceláře Bříza & Trubač Ondřej Trubač a jeho kolega advokát Patrik Koželuha. Upozornili v něm, že široké spektrum důkazního materiálu oběma stranám může „přihrát“ i rozšiřující se digitalizace a elektronické výkazy. Ty také umožňují finančním úřadům kontroly lépe cílit a zaměřit se primárně na ty daňové poplatníky, kteří se pohybují na hraně zákona.
O budoucnosti daní a daňové digitalizaci
Konferenci Právo a daně pořádaly zpravodajské portály Ekonomický deník a Česká justice v posledním srpnovém týdnu. Mezi řečníky byli mimo jiné vrchní ředitel sekce Daně a cla ministerstva financí Stanislav Kouba, prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová, ekonom a člen NERV Libor Dušek či předseda stínové vlády Karel Havlíček (hnutí ANO).
K tématům konference patřily budoucnost daňového systému, jeho časté změny i postupující digitalizace. Ta bude v dalších letech promlouvat do daňových přiznání stále hlasitěji. Zmizet alespoň z mezinárodních transakcí by v důsledku toho měly třeba faktury ve formátu pdf. Naopak čeští zaměstnanci by měli dostat od roku 2027 možnost profitovat ze státem předvyplněných daňových přiznání.
Poděkování za podporu konference Právo a daně patří advokátní kanceláři Bříza & Trubač a poradenské firmě LeitnerLeitner.
