Strana Volt Česko podala k Ústavnímu soudu dvě samostatné stížnosti, v nichž napadá registrace kandidátních listin hnutí Stačilo! a hnutí SPD. Obě podle ní představují nepřiznané koalice, které se účelově vyhnuly přísnější uzavírací klauzuli. Volt zároveň žádá, aby soud jeho návrhy projednal ještě před volbami, které se konají už 3. a 4. října. „Věc se dotýká základních principů rovné a transparentní politické soutěže a práv voličů. Je třeba včas a autoritativně vyjasnit pravidla účasti ve volbách ještě před jejich konáním,“ uvádí Volt ve stížnostech, které má Česká justice k dispozici.
První ústavní stížnost, zastoupená advokátkou Eleanor Šmejkalovou, se týká hnutí Stačilo!. Volt namítá, že se jedná o nepřiznanou koalici, jejíž kandidáti pocházejí z více politických subjektů, ale na kandidátkách je hnutí registrováno jako jednostranické. „Registrací kandidátních listin Hnutí Stačilo! jako jednostranických došlo k porušení principu volné soutěže politických sil a rovnosti šancí,“ stojí ve stížnosti.
Druhé podání, které zpracovala advokátka Petra Stupková, cílí na SPD. Volt tvrdí, že SPD vytvořila faktickou koalici s Trikolorou, PRO a Svobodnými, ale formálně se takto neoznačila, aby se vyhnula 11% hranici pro koalice. „Registrovaný subjekt spolu s ostatními stranami podepsal memorandum o spolupráci, že ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 poskytne ostatním stranám místa na svých kandidátních listinách. Deklarovaným účelem spojení bylo zabránit propadnutí hlasů a získat co největší počet voličů. To naplňuje materiální znaky koalice,“ argumentuje Volt.
„Nepřiznané koalice“ a nerovné podmínky
Obě stížnosti spojuje jádro argumentace: hnutí Stačilo! i SPD s partnery podle Voltu obcházejí volební zákon a získávají neoprávněnou výhodu. „Nepřiznaná koalice v podobě Hnutí Stačilo! nebude muset překročit 11 %, ale postačí jí pětiprocentní hranice. Bude tak bezdůvodně zvýhodněna oproti ostatním stranám a koalicím,“ píše Volt v první stížnosti.
Podle Voltu jde o zásadní ohrožení férovosti soutěže. „Pokud má volební zákon vnitřní rozpory a někdo jej začne ohýbat ve svůj prospěch, je povinností politických stran se ohradit,“ uvedl předseda strany Adam Hanka v rozhovoru pro Českou justici. Ústavní právník Jan Kysela míní, že by Stačilo! mohlo v případně úspěchu ústavní stížnosti přijít o mandáty. „Ostatní strany byly reálně dlouhodoběji existující subjekty, mají nějaké členy, organizaci, program, členy atd. Ale když s tím srovnáte Stačilo!, tak vám z toho vyjde, že je to subjekt trošku odlišný, který obchází pravidla pro koalice a který vznikl, aby obcházel pravidla pro koalice. A takto nevznikli ani Piráti, ani Zelení, ani kdysi TOP 09 a Starostové,“ poznamenal Kysela pro Novinky.
Mohlo by vás zajímat
Podle Stačilo! jde o „účelovku“
Hnutí Stačilo! vedené Kateřinou Konečnou označilo krok Voltu za účelový útok. Podle Konečné je jejich postup zcela v souladu s právem a Ústavou. „Není to nic špatného, je to projev živosti a adaptibility politického systému,“ řekla s odkazem na verdikt krajského soudu v Ostravě, který skryté koalice označil za součást české volební tradice.
Ústavní právníci Ondřej Preuss a Marek Antoš považují zrušení registrace těsně před volbami za nepravděpodobné. Podle Antoše je ale verdikt Krajského soudu v Brně, že Stačilo! je nepřiznanou koalicí, důležitým signálem pro zákonodárce. Preuss dodává, že právě nejednotná rozhodnutí krajských soudů ukazují na slabiny právní úpravy a mohou vést k budoucí novele volebního zákona.
Spory o výklad zákona
Volt podával návrhy už u všech 14 krajských soudů, které je postupně zamítly. Argumentace se ale výrazně lišila. Většina soudů přijala formalistický výklad – tedy že koalicí je jen subjekt, který se takto výslovně označí. Naopak některé soudy, například v Brně nebo Českých Budějovicích, označily argumentaci Voltu za „de lege ferenda racionální a smysluplnou“ a připustily, že materiální znaky koalice byly naplněny, přesto registrace nezrušily.
„Jednotlivé soudy se rozcházely ve výkladu zejména ohledně rozsahu soudního přezkumu a otázky, zda lze hodnotit i faktické naplnění znaků koalice. Tento rozpor je třeba autoritativně vyřešit,“ píše Volt ve stížnostech.
Možné dopady na volební systém
Pokud Ústavní soud dá Voltu za pravdu, zákonodárci by museli zpřesnit definici koalic tak, aby podobné případy nemohly vznikat. Pokud ale soud stížnosti odmítne, posílí se praxe, že i široké politické aliance mohou kandidovat jako hnutí a vyhnout se tak vyšším uzavíracím klauzulím.
Volt přitom zdůrazňuje, že mu nejde o vyřazení konkurentů z voleb, ale o narovnání podmínek. „Cílem je, aby demokratické strany hrály na rovném hřišti. Teď je to nastavené tak, že se hraje do kopce – a to je neférové,“ řekl předseda strany Hanka.
