Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost ženy, která v roce 2009 prodělala ve Fakultní nemocnici Plzeň sterilizaci a žádala odškodnění. Sice tehdy podepsala souhlas se zákrokem, který jí znemožní znovu otěhotnět, nyní však tvrdila, že ji lékaři dostatečně nepoučili o důsledcích a že nevěděla, co podepisuje. Pro takové tvrzení chybí důkazy, stojí v rozsudku, zpřístupněném na úřední desce.
Nárok na odškodnění zamítly ministerstvo zdravotnictví i Městský soud v Praze. NSS nyní na základě dokumentace dospěl k závěru, že se žena při ústním pohovoru mohla na cokoliv zeptat a vyžádat si čas na rozmyšlenou, případně se s někým poradit.
„Sama pak svým podpisem stvrdila, že mohla klást doplňující otázky, na které jí bylo řádně odpovězeno a že informacím a poučení plně porozuměla a souhlasí s navrhovaným postupem,“ stojí v rozsudku.
S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy. Stát později přijal zodpovědnost.
Mohlo by vás zajímat
Těsně před porodem souhlasila
Ženy, které byly sterilizované mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou podle odškodňovacího zákona získat jednorázovou částku 300 000 korun. Lhůta pro podávání žádostí se letos prodloužila do 2. ledna 2027.
Ženu, o které nyní rozhodoval NSS, hospitalizovali na gynekologicko-porodnické klinice 18. května 2009. Při přijetí si zdravotníci zapsali stručný záznam „žádost o sterilizaci nepodána“. Ještě týž den však přibyla v dokumentaci strojopisná a rukou podepsaná žádost o provedení sterilizace a informovaný souhlas. Lékaři zákrok provedli druhý den při porodu. Byl to už třetí ženin císařský řez.
„Tvrdí-li nyní, že listiny podepsala v rozrušení, aniž by věděla, co vlastně podepisuje, a že na ní byl činěn nátlak, pak takové tvrzení není ve spisu podepřeno ani jediným důkazem,“ rozhodl NSS.
