Notářka v dědickém řízení po smrti babičky nenalezla závěť, podle níž měl muž získat veškerý majetek. Dokument se objevil až po šestnácti letech, ale soudy mu odmítly přiznat náhradu za vzniklou újmu. Ústavní soud (ÚS) nyní rozhodnutí Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu zrušil. Podle senátu vedeného Zdeňkem Kühnem by příliš formalistický výklad zákona nesměl vést k popření práva na spravedlivé odškodnění.
Muž žil s babičkou v rodinném domě a podle jejích slov měl být jejím jediným dědicem. Když babička v roce 2005 zemřela, notářka v dědickém řízení závěť nenalezla. Dům tak podle zákonné posloupnosti připadl babiččině dceři, tedy mužově matce, která jej krátce poté prodala.
Až v roce 2021, téměř po 16 letech od skončení řízení, Obvodní soud pro Prahu 9 muže vyrozuměl, že byla nalezena závěť pořízená už v roce 1973 formou notářského zápisu. Z jejího obsahu vyplývá, že mu babička odkázala veškerý svůj majetek.
Odškodnění soudy odmítly
Muž se obrátil na stát s požadavkem na zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Ministerstvo spravedlnosti jeho nárok odmítlo s odůvodněním, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. Argumentovalo tím, že babička měla při pořízení závěti a v době úmrtí různá příjmení, což vyhledání dokumentu komplikovalo.
Obvodní soud pro Prahu 2 přesto jeho žalobě vyhověl a přiznal mu 300 tisíc korun. Odvolací Městský soud v Praze ale rozhodnutí změnil a žalobu zamítl. Nejvyšší soud následně odmítl i mužovo dovolání. Podle obou soudů totiž platí, že nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím lze uplatnit pouze tehdy, pokud je toto rozhodnutí předem zrušeno nebo změněno. To se však nestalo.
Mohlo by vás zajímat
Ústavní soud: Soudy musí hledat spravedlivé řešení
Ústavní soud se s tímto výkladem neztotožnil. „Mnohé případy a jejich specifické okolnosti mohou být značně komplikované a netypické. To však nevyvazuje obecné soudy z povinnosti udělat vše pro dosažení spravedlivého řešení,“ uvedl senát ve složení Zdeněk Kühn (předseda), Lucie Dolanská Bányaiová a Josef Fiala.
Podle Ústavního soudu muž neměl žádnou reálnou možnost, jak dosáhnout zrušení nezákonného rozhodnutí. „Na splnění této zákonné podmínky nelze trvat, jestliže poškozený neměl právě v důsledku pochybení veřejné moci reálnou možnost, jak zrušení či změny nezákonného rozhodnutí dosáhnout,“ stojí v nálezu.
Kritika překvapivého rozhodnutí Městského soudu
ÚS zároveň kritizoval postup Městského soudu v Praze, který změnil verdikt obvodního soudu na základě jiného právního posouzení věci, aniž by na to účastníky upozornil. „Jednou ze složek práva na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny je zákaz překvapivých rozhodnutí,“ uvedl ÚS. Podle něj účastníci musí mít možnost vyjádřit se k právním otázkám, které jsou pro rozhodnutí zásadní.
Městský soud podle ÚS porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces. Nejvyšší soud pak chybu nenapravil, přestože na ni muž v dovolání upozorňoval.
Ústavní soud zrušil rozhodnutí, případ se vrací do Prahy
Senát ÚS proto rozhodl, že v tomto případě nelze na splnění zákonné podmínky trvat. „Zákonné podmínky a jejich výklad zastávaný obecnými soudy stěžovateli brání v uplatnění ústavně zaručeného práva na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím, ačkoli je i bez zvláštního přezkumného řízení zjevné, že namítané rozhodnutí je nezákonné,“ uvádí nález.
Městský soud v Praze bude muset případ znovu projednat a posoudit, zda jsou splněny další podmínky pro přiznání náhrady.
