Ústavní soud (ÚS) obdržel návrh na zrušení zákona, podle kterého se druhý československý prezident Edvard Beneš zasloužil o stát. Není ale jisté, zda se návrhem bude zabývat. Podal jej totiž spolek, zatímco podle zákona o ÚS mohou přímo navrhovat zrušení právních předpisů jen prezident a skupiny poslanců či senátorů, za specifických okolností pak soudy nebo další navrhovatelé. Soudkyní zpravodajkou je Daniela Zemanová.
Zákon o zásluhách Edvarda Beneše se stal součástí právního řádu z iniciativy levicových poslanců v roce 2004. Tvoří jej jediná podstatná věta: Edvard Beneš se zasloužil o stát.
Podobný zákon schválil už prvorepublikový parlament. Týkal se prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1990 se Federální shromáždění usneslo, že v jeho budově má být pamětní deska, podle které se o společný stát Čechů a Slováků zasloužil také Milan Rastislav Štefánik. V roce 2012 pak přibyl další stručný zákon, podle kterého se Václav Havel zasloužil o svobodu a demokracii.
Schvalování zákona o Benešovi provázela živá politická debata, která se dotýkala Benešovy role v událostech let 1938, 1945 a 1948 nebo poválečného odsunu Němců. Sněmovna musela přehlasovat Senát. Tehdejší prezident Václav Klaus zákon ani nepodepsal, ani nevetoval. Později řekl, že veto neuplatnil, protože by se tím v podstatě přihlásil k útokům, které jsou na Beneše vedeny doma i v cizině.
Mohlo by vás zajímat
Kdo je Spolek Primer?
Návrh k ÚS podal Spolek Primer, který má zapsané sídlo v Mladé Boleslavi a na internetu nelze dohledat jeho webové stránky. Podle stanov dostupných ve spolkovém rejstříku je cílem spolku zejména organizovat kulturně-společenské akce pro propagaci opomíjených a drobných historických artefaktů, léčivých rostlin, sportu a jiných volnočasových aktivit.
Beneš žil v letech 1884 až 1948. Za první světové války s Masarykem v zahraničí pracoval na vzniku samostatného Československa. Po roce 1918 se stal ministrem a výrazně ovlivnil směřování československé diplomacie mezi světovými válkami. V letech 1935 až 1938 byl prezidentem. Poté, co abdikoval během mnichovské krize, odešel do exilu a vedl zahraniční odboj. Po druhé světové válce byl znovu zvolen prezidentem, ovšem v nových poměrech, pod sílícím tlakem komunistů. Po únorovém převratu v roce 1948 abdikoval a v září téhož roku zemřel.
