Zatímco v otázkách digitalizace, financování soudů nebo reformy procesních předpisů se politické strany víceméně shodují, téma zúžení soustavy soudů a státních zastupitelství je rozděluje. Vyplývá to z ankety mezi stranami a hnutími, které mají šanci uspět v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny.
Soustava soudů a státních zastupitelství má nyní čtyři stupně – okresní, krajský, vrchní a nejvyšší. . Snížení počtu stupňů by podle příznivců mohlo přinést zefektivnění řízení, úsporu nákladů a lepší rozdělení práce mezi soudy a státní zastupitelství. Kritici ale varují před zhoršením dostupnosti justice pro občany v regionech, ztrátou specializace a rizikem přetížení krajských institucí. Změna by také vyžadovala rozsáhlé legislativní zásahy.
Jediným subjektem, který se jednoznačně vyslovil pro, je hnutí STAN. Podle Karla Dvořáka jsou obě vrchní státní zastupitelství nesystémová a nadbytečná. „V oblasti soudnictví je nutné začít vést vážnou debatu o aktualizaci mapy okresních soudů. Dnešní stav je drahý, nelogický a vede k rozdílné kvalitě rozhodování,“ uvedl.
SPD: Čtyřstupňová soustava je tradice
Hnutí SPD je kategoricky proti. Podle Vladimíry Lesenské čtyřstupňová soustava umožňuje specializaci soudců u složitých případů a její zúžení by mohlo ohrozit kvalitu i nezávislost rozhodování.
Koalice SPOLU považuje změnu za rizikovou. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix upozorňuje, že zúžení by mohlo negativně dopadnout na dostupnost právní pomoci pro občany a v konečném důsledku i zpomalit justiční systém.
Mohlo by vás zajímat
Hnutí Stačilo! zdůrazňuje, že víceinstanční systém je zárukou přezkoumatelnosti soudních rozhodnutí. „Současnou soustavu bychom zachovali,“ uvedl Roman Roun.
ANO: Reforma musí probíhat souběžně
Hnutí ANO připouští, že debata o zeštíhlení se vede dlouho. „Finální shoda zatím není, ale v podstatě všichni se shodnou na tom, že by bylo vhodné soustavu zeštíhlit,“ řekl Radek Vondráček. Podle něj by ale reforma musela probíhat souběžně v obou strukturách, jinak by jen přinesla větší chaos.
Renata Vesecká z Motoristů považuje téma za věc širší diskuse. Nadbytečné podle ní je Vrchní státní zastupitelství i Vrchní soud v Olomouci, které podle statistik tříští právní praxi mezi Moravou a Čechami.
Piráti: Dílčí změny místo velké reformy
Piráti se hlásí k třístupňové soustavě, ale k plošné reformě nyní podle Jakuba Michálka není vhodná doba. „Šli bychom cestou dílčích změn, například sloučením některých okresních soudů nebo koncentrací agend,“ uvedl. Zároveň navrhují zřízení zvláštního soudu pro digitální věci, například doménové spory.
Zúžení soustavy dlouhodobě prosazuje i Lenka Bradáčová, která od dubna stojí v čele Nejvyššího státního zastupitelství. „Jsem dlouhodobě známá svou představou třístupňové justiční soustavy, ve vztahu ke státnímu zastupitelství o to více. První velký pokus tu by učiněn v roce 2012 tehdejším nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Ta předloha skončila ve druhém čtení a já si myslím, že minimálně se o ní musí začít znovu debatovat,“ uvedla už dříve.
Podobně už v roce 2019 mluvila tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová. I ona uvažovala o zrušení vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci a zároveň o zániku vrchních soudů. Tehdy však zdůrazňovala, že před jakoukoli změnou je nutná detailní analýza fungování vrchních orgánů a širší odborná debata.
