Podezření na korupci při vydávání víz na české ambasádě v Maroku se stalo výrazným tématem dnešní senátní rozpravy o nominaci právníka Martina Smolka na soudce Ústavního soudu. Smolek v době aféry působil jako náměstek ministra zahraničí pro právní a konzulární sekci, pod kterou spadal i případ whistleblowerky Jany Chaloupkové.
Expert na ústavní právo Michal Bartoň i odborník na právo EU Martin Smolek se ještě letos stanou novými ústavními soudci. Senát dnes jejich nominaci v tajných volbách schválil. Bartoň obdržel 53 z 58 odevzdaných hlasů, Smolek dostal 44 hlasů. Prezident Petr Pavel poděkoval senátorům za to, že mu pomohli naplnit jeho představu o pestrosti Ústavnímu soudu z hlediska odbornosti, věku i zastoupení žen.
Co senátoři řešili v rozpravě? Jana Chaloupková, bývalá konzulka české ambasády v Rabatu, upozornila v roce 2019, že na velvyslanectví se obchoduje s vízy – některé žádosti byly údajně vyžadovány ve spojení s nelegálním úplatkem, který měl být zprostředkován podnikatelem Ahmedem Bahdouem. Podle Ministerstva zahraničí se podezření nepotvrdilo.
Podle soudů oprávněně upozornila na vydávání víz za úplatu, za což byla propuštěna. Senátorka Hana Kordová Marvanová a senátor Pavel Fischer otevřeli otázku, zda Smolek jako vysoce postavený úředník postupoval jako úředník správně a zda se dokázal zastat práva i proti vůli ministerstva. Jejich vystoupení může ovlivnit i výsledek tajné volby, která rozhodne o tom, zda Smolek posílí Ústavní soud.
Mohlo by vás zajímat
Senátorka zpochybnila Smolkovu osobní odvahu
Marvanová připomněla, že whistleblowerka Chaloupková byla podle pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze postižena neoprávněně poté, co upozornila na nezákonné praktiky. „Ministerstvo pod vedením pana Smolka provedlo kontrolu, která pochybení neshledala, přestože soud později potvrdil, že její upozornění byla oprávněná,“ uvedla.
Podle senátorky šlo o test odvahy úředníka postavit se vlastní instituci. „Na Ústavním soudu potřebujeme osobnosti, které se dokážou zastat práv občanů i proti státu,“ zdůraznila. Uvedla také, že ministerstvo po rozsudku zpočátku nerespektovalo rozhodnutí soudu a Chaloupkové se dodnes veřejně neomluvilo.
Postavení whistleblowerky, tedy oznamovatelky protiprávního jednání, chrání v Česku zákon o ochraně oznamovatelů, který garantuje, že osoba upozorňující na nezákonné praktiky nesmí být za své oznámení postihována ani přeřazena na nižší pozici. Ministerstva i další veřejné instituce mají povinnost takové oznámení prošetřit a zajistit oznamovateli ochranu před odvetnými kroky zaměstnavatele.
Smolek senátorům odpověděl, že po jejím oznámení nechal případ prověřit vnitřní kontrolou, která pochybení nenašla. „Požádal jsem generální inspekci a audit o okamžitou kontrolu. Závěr byl, že se v Maroku s vízy nekupčí,“ uvedl. Dodal, že další postup už nespadal do jeho sekce a že Chaloupková se po rozhodnutí soudu na ministerstvo vrátila.
Fischer: Smolek musí prokázat že má odvahu jít proti proudu
Senátor Pavel Fischer upozornil, že práce ústavního soudce vyžaduje nejen odbornost, ale i morální profil. „Nestačí vědět a analyzovat. Je třeba mít odvahu jít proti proudu, i když to znamená konflikt s mocí,“ řekl při svém projevu. Připomněl, že Smolek zastupoval Českou republiku před Soudním dvorem EU a že jeho rozhodnutí v minulosti někdy kolidovala s principy ochrany práv občanů.
Podle Fischera musí být soudce Ústavního soudu připraven říct ne, i když tím vystoupí proti státu. „Ústavní soud je tu proto, aby korigoval moc, ne aby ji potvrzoval,“ dodal.
Bartoň získal jednoznačnou podporu
Na rozdíl od Smolka působí druhý kandidát, ústavní právník Michal Bartoň, v Senátu bez kontroverzí. Ve svém projevu přirovnal Ústavní soud k rozhodčímu, který „píská rovinu a trestá fauly podle pravidel ústavy a Listiny základních práv a svobod“.
Zdůraznil, že zdrženlivost soudců je systémovou nutností a osobní pokora posiluje legitimitu soudu. „Čím více se Ústavní soud zdrží zasahování mimo svou roli, tím více upevňuje důvěru veřejnosti,“ řekl Bartoň.
Pavel stojí za oběma kandidáty
Prezident Petr Pavel při dopoledním vystoupení označil nominace Bartoně a Smolka za završení proměny Ústavního soudu. Bartoň podle něj přináší odborné zázemí v ústavním právu, Smolek zkušenost z evropského a mezinárodního prostředí. „Ústavní soud by se neměl omezovat jen na akademiky a soudce. Potřebuje i lidi s praxí ve veřejné správě,“ uvedl prezident.
Ústavně právní výbor i výbor pro vzdělávání vědu kulturu lidská práva a petice doporučily Senátu obě nominace ke schválení. Předseda výboru pro lidská práva Jiří Růžička uvedl, že oba kandidáti působí kompetentně a vnímají roli Ústavního soudu s potřebnou pokorou.
