Za znepokojující označila nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová nárůst závažné kriminality, které se dopouštějí děti. Při projednávání výroční zprávy o činnosti státního zastupitelství v Senátu upozornila i na prudký růst trestných činů v online prostředí. Stát by podle ní měl víc investovat do prevence a osvětových kampaní, podobně jako to dělají banky v oblasti kyberbezpečnosti.

Podle Bradáčové zaznamenaly orgány činné v trestním řízení loni nejvyšší počet vražd spáchaných dětmi – a to jak dokonaných, tak ve stadiu pokusu či přípravy. Zatímco před deseti lety se v takové statistice objevil jediný případ, loni jich bylo v obou věkových kategoriích dohromady dvacet z celkových 159. „U násilných trestných činů, jako jsou loupeže, ublížení na zdraví či znásilnění, přibývá těžkých následků, kterých se dopouštějí právě děti,“ uvedla Bradáčová. Zároveň upozornila na nedostatek dostupné psychologické a psychiatrické péče pro děti s rizikovým chováním.

Bradáčová varuje: přibývá loupeží, znásilnění i vražd, kterých se dopouštějí děti Foto: Senát

Kyberkriminalita dál roste

V online prostoru převažuje podle Bradáčové majetková kriminalita, ale přibývá i závažných činů – sexuálně motivovaných útoků, vydírání nebo kyberšikany. Zatímco před deseti lety policie evidovala asi čtyři tisíce trestných činů v kyberprostoru, loni jich bylo už kolem osmnácti tisíc a letos k srpnu přibližně dvanáct tisíc. „Kyberkriminalita roste i proto, že se čím dál víc činností přesouvá z reálného světa do online prostředí,“ upozornila Bradáčová. Dodala, že pachatelé mezi dětmi nejsou výjimkou.

Celková úroveň kriminality se po poklesu v době pandemie vrátila na úroveň let 2018 až 2019. Majetkové trestné činy tvoří více než 70 procent všech případů, násilná kriminalita se pohybuje kolem osmi procent. „Poměr mezi majetkovou a násilnou kriminalitou ukazuje, že Česká republika je stále velmi bezpečná země,“ konstatovala nejvyšší státní zástupkyně.

Státní zastupitelství potřebuje moderní systém

Bradáčová před senátory upozornila také na zastaralé informační systémy justice. Používané technologie pocházejí ještě z 90. let a jen minimálně se vyvíjely. „Státní zastupitelství disponuje obrovským množstvím dat, ale chybí mu efektivní analytické nástroje,“ řekla. Zavedení moderního systému by podle ní pomohlo k lepší práci s daty i ke zvyšování efektivity celého trestního řízení.