Vyjít vstříc začínajícím firmám, které volají po základní podpoře. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje nový zákon, který má přinést jasnou definici startupu a také daňové úlevy. Podle náměstka Štěpána Hofmana (STAN) na ně mají dosáhnout hlavně technologické firmy. Tradiční profese, jako jsou truhláři či kadeřnice, mají smůlu. Hofman věří, že na podpoře nového podnikání panuje shoda napříč politickými stranami a zákon najde podporu u nové vlády.

Jak daleko jsou práce na startupovém zákoně? Kdy ho plánujete dokončit?

Udělali jsme analýzu startupového prostředí, která poukázala na existující překážky rozvoje startupů. Do konce roku chceme mít hotové hodnocení dopadu nově přijímané legislativy. V prvním semestru příštího roku by návrh zákona měla schválit vláda a pak do konce roku by proběhl legislativní proces ve Sněmovně a v Senátu. V účinnost by tak zákon mohl vstoupit od 1. ledna 2027.

Co má nový startupový zákon obsahovat?

Připravovaný zákon bude mít tři základní pilíře. Prvním bude definice startupu. Ten definujeme jak tvrdými, tak měkkými podmínkami. Tvrdé podmínky by měly mít podobu velikosti firmy, obratu a počtu zaměstnanců. K měkkým podmínkám bude patřit škálovatelnost a inovativnost té společnosti, abychom z podpory vyřadili všechny truhláře či kadeřnice a podobně.

Druhým bodem bude, že pokud startup certifikujeme, že je startupem, tak začne pobírat administrativní a daňové úlevy. Představujeme si to tak, že například technické startupy, které dělají výzkum, by nemusely platit sociální a zdravotní pojištění nebo by ho měly snížené.

Za třetí by všechny startupy měly dostat možnost využít nový způsob pracovního poměru. Ukazuje se totiž, že je pro ně nevyhovující hlavní pracovní poměr a my zároveň nechceme legalizovat švarcsystém. A pak ještě dostanou různé administrativní úlevy typu, že při změnách v nastavení společnosti u rejstříkového soudu nebude nutné ověření notářem, ale bude jim stačit čestné prohlášení.

Jak chcete hodnotit škálovatelnost a inovativnost firmy?

Zvažujeme inspiraci Španělskem. Španělé na to mají státní komisi, která hodnotí, jak moc je startup škálovatelný a inovativní. Druhý způsob je dát kritéria natvrdo do zákona, což se ale ukazuje jako méně vhodné, protože nikdy nepojmete všechny případy pestré praxe. Takže to ještě není rozhodnuté, ale zatím se spíše kloníme ke komisi, která by to odborně vyhodnotila.

Na základě jakých kritérií by komise rozhodovala?

Inovativnost by se měla posuzovat na základě vlastního aplikovaného výzkumu a vývoje, který firma provádí. Definujeme také obory, které budeme chtít jako stát podporovat. Posuzování škálovatelnosti je pak velmi jednoduché. Jde o to, jestli ten byznys má správnou strukturu, může vytvářet pobočky v dalších regionech nejen v České republice, ale i v Evropě, a může tedy růst.

Zmínil jste, že výhody plynoucí ze zákona budou dostupné jen firmám do určité velikosti obratu. O jaké hranici uvažujete?

Osobně zatím kalkuluji s obratem kolem miliardy. Nad miliardu už je to podle mě velký podnik, který by neměl na výhody dosáhnout.

Jaký efekt podle vás bude mít startupový zákon, pokud ho zákonodárci schválí, pro českou ekonomiku?

Zlí jazykové, teď mám na mysli třeba kolegy z ministerstva financí, tvrdí, že je to zákon, který sníží výnos do státního rozpočtu. Ano, pokud se na něj budeme dívat klasickým účetním pohledem jednoho roku, je možné, že se to stane. Avšak v dlouhodobějším horizontu očekáváme, že státní podpora nastartuje růst inovativních firem. Startupy už nebudou se svým novým technologickým řešením a know-how odcházet do zahraničí, zůstanou tady v České republice. V konečném důsledku tak zákon přinese státní kase víc peněz, protože až tyto společnosti vyrostou, začnou tady také odvádět – stejné daně jako odvádějí ostatní firmy. A budou je odvádět tady v Česku, ne někde za hranicemi.