Facky, klečení u zdi či výhružky stále patří mezi výchovné prostředky v některých dětských domovech a výchovných ústavech. V poslední době podobnou praxi zjistil zástupce ombudsmana a dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm hned na několika místech Česka. Vůči tamním zaměstnancům již podal trestní oznámení.
Ponižující zacházení s dětmi, jejich fyzické a psychické trestání – to vše by již dávno mělo být podle zákona minulostí. Vít Alexander Schorm se však během svých nedávných návštěv několika dětských domovů a výchovných ústavů přesvědčil o opaku. S nepřijatelným přístupem pečujících zaměstnanců se v různých koutech Česka přitom setkává stále častěji.
„Děti umisťované do ústavní péče si s sebou nezřídka přinášejí těžké či traumatizující životní zkušenosti. Ty se často odrážejí v jejich chování. Péče o takové děti může být velmi náročná. Přesto nelze akceptovat, aby se jim místo bezpečného prostředí dostávalo dalšího zraňujícího jednání, navíc ze strany těch, kdo by jim měli poskytovat pomoc a podporu,“ uvedl Schorm.
Podle něj si děti mohou nést důsledky v podobě úzkostí, deprese, agresivity nebo sociální izolace až do konce života.
Mohlo by vás zajímat
Facky a klečení nejsou minulostí
Některé ústavy incidenty zaměstnanců samy aktivně řeší, není to však pravidlem. „Stále existují místa, pro která jsou fyzické tresty poměrně běžný výchovný prostředek. Navštívili jsme zařízení, kde děti musely za trest klečet. Setkali jsme se s vyhrožováním, křikem i fackami ze strany zaměstnanců. V několika případech jsem proto musel informovat OSPOD a zřizovatele daného zařízení. V závažnějších situacích jsem již podal trestní oznámení,“ doplnil.
Šetření Kanceláře ombudsmana a dětského ombudsmana zatím stále probíhají. Jakmile budou u konce, zprávy z návštěv konkrétních zařízení se promítnou do veřejné databáze Evidence stanovisek ombudsmana (ESO).
Právní rámec a povinnosti zařízení
Již nyní je zřejmé, že fyzické i psychické trestání dětí je v české společnosti stále přítomné. Proto se na toto téma Schorm zaměří i v příštím roce. Současně připomíná, že Parlament letos změnil občanský zákoník v souladu s Úmluvou o právech dítěte tak, že jakékoli tělesné či psychické trestání dětí je zakázáno i v rodinném prostředí.
Podobný zákaz již řadu let obsahuje i školský zákon a zákon o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních.
Dlouhodobé výzvy: oddělit ústavní a ochrannou výchovu
Už loni zástupce ombudsmana upozorňoval, že je nutné se více zaměřit na potřeby dětí žijících v ústavních zařízeních, obzvláště těch s ochrannou výchovou a drogovou závislostí. Ministerstvo školství tehdy vyzval k revizi celého systému a k vytvoření koncepce péče odpovídající různorodým potřebám dětí.
„Aktuální předpisy mezi dětmi s nařízenou ústavní výchovou a uloženou ochrannou výchovou téměř nerozlišují. Obě skupiny přitom vyžadují odlišný přístup i péči,“ konstatoval Schorm a doporučil, aby místa pro výkon ochranné výchovy byla zcela oddělena od zařízení s dětmi v ústavní péči.
Podle jeho tehdejších zjištění se děti s trestní minulostí běžně potkávaly s vrstevníky, kteří se do zařízení dostali pouze proto, že se o ně jejich rodina nedokázala postarat. Tento stav označil za systémově neudržitelný a právně neukotvený.
Nedostatek personálu a riziko kolapsu systému
Podobně jako v jiných pobytových zařízeních se i domovy a ústavní zařízení potýkají s nedostatkem personálu. To představuje bezpečnostní riziko jak pro děti, tak pro zaměstnance. „U dětí s extrémními poruchami chování by měl být počet pracovníků výrazně vyšší. Ministerstvo školství však zařízením nepřidělilo dostatek tabulkových míst,“ uvedl Schorm.
Zástupce ombudsmana bude nyní o zjištěních a doporučeních jednat s MŠMT a dalšími institucemi. Chce, aby do konce roku 2025 vznikl věcný záměr nové právní úpravy ústavní a ochranné výchovy. Nabídl přitom ministerstvu úzkou spolupráci a zapojení expertů kanceláře do přípravy návrhu.
„Fyzické tresty nelze v 21. století využívat jako výchovný prostředek. Násilí, ať už fyzické nebo psychické, ani ponižování do výchovy a do života dětí nepatří,“ uvedl už dříve Schorm. Novela občanského zákoníku, kterou Senát následně schválil, zakotvuje mimo jiné zásadu nepřijatelnosti fyzického trestání dětí, jejich duševního strádání a jiných ponižujících opatření.
