Umělá inteligence se v roce 2025 stala klíčovým bojištěm globální konkurence. USA sází na rychlost a deregulaci, Čína zavádí státem řízený přístup. Evropa řeší, jak upravit vlastní regulaci, aby jí neujel vlak. Selhává přitom v tom hlavním, co mělo být její výhodou – vytvoření jednotného evropského trhu. Na něm by se díky jeho velikosti firmám snáze sháněli zákazníci pro nová řešení. To Evropu staví do role outsidera. Shodli se na tom účastníci debaty Evropa versus svět: Má EU šanci obstát v digitálním závodě?, kterou pořádal Ekonomický deník a Česká justice.
„Nasekání Evropy na jednotlivé státy nesvědčí rozvoji technologií,“ zdůraznila v debatě prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá eurokomisařka Věra Jourová.
Jednotný vnitřní trh byl přitom kdysi hlavním důvodem, proč Evropská unie vznikla. Měl zaručit volný pohyb zboží, služeb, lidí a kapitálu. Dnes se ale z tohoto pilíře stává papírová iluze. Evropský byznys místo inovací řeší rozdílné národní předpisy, zatímco Spojené státy nebo Čína díky svým obrovským jednotným trhům utíkají Evropě o míle.
Jourová poukázala i na konkrétní příklad. Evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) mělo fungovat jednotně napříč EU, ale ve skutečnosti podniky komunikují s 27 různými orgány dohledu. Musí se vypořádat s jejich často rozdílným výkladem evropské normy. Firmy se tak navzdory původnímu plánu musí proplétat labyrintem různých národních přístupů.
Mohlo by vás zajímat
Podle Jourové právě jednotný vnitřní trh mohl překlenout mezeru mezi výzkumem a praxí. Měl dát kontinuitu investicím a prostor pro rozvoj technologií napříč státy. Dnes ale vidí, že se Evropa sama obaluje dalšími a dalšími vrstvami regulací, které tento princip postupně paralyzují.
I byznys zápasí s fragmentací trhu
Problematickou roztříštěnost evropského trhu potvrdili v debatě Ekonomického deníku a České justice i zástupci byznysu. Roztříštěnost trhů podle nich zpomaluje inovace a zvyšuje náklady, které mezinárodně působící firmy platí za to, aby se udržely v souladu s evropskými předpisy.
Viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková jako příklad uvedla automobilku Škoda Auto. Ta teď v oblasti kybernetické bezpečnosti musí aplikovat mnohem přísnější požadavky než ostatní automobilky z koncernu Volkswagen. Česko šlo totiž při zavádění nových pravidel nad rámec evropské směrnice NIS 2 a přidalo si do svého zákona další požadavky: například povinnost kontroly dodavatelských řetězců. „To považuji za ničení jednotného trhu,“ prohlásila Jabůrková.
Stejným problémům čelí i další odvětví v Česku, mezi nimi i mobilní operátoři. Také oni musí například v oblasti kybernetické bezpečnosti aplikovat přísnější pravidla v Česku než jejich mateřské a sesterské firmy za hranicemi. Vladimíra Chlandová, viceprezidentka pro právní záležitosti, řízení rizik a korporátní bezpečnost mobilního operátora Vodafone Czech Republic, doplnila i další kritiku evropské regulace. „Předpisy už nejsou harmonizované ani mezi sebou. Často jdou jeden proti druhému,“ upozornila. Když tedy firmy splní požadavky jednoho předpisu, ocitnou se v rozporu s jiným.
Jan Ondruš, Senior Legal Counsel technologické společnosti JetBrains, upozornil, že Evropané už kvůli tomu přicházejí dokonce o přístup k některým jinak globálním produktům. „Nedávno za mnou přišli vývojáři a řekli, že by chtěli používat určitý model od společnosti Meta, který je volně dostupný a zadarmo. Když jsem si pročetl smluvní podmínky, zjistil jsem ale, že uživatelé z Evropské unie nemohou ten model používat,“ popsal svou zkušenost právník.
Prostor pro inovace
Vytvoření opravdu funkčního jednotného vnitřního trhu by mohlo evropským podnikům usnadnit i každodenní fungování. A to nejen v právních otázkách. „Funkční jednotný evropský trh by nám velmi pomohl i v telekomunikačním sektoru, hlavně pokud jde o efektivní využití kmitočtového spektra. Spektrum je omezené a drahé a musíme s ním nakládat velmi efektivně. Zároveň rostou požadavky našich zákazníků i velkých hráčů typu Big Tech na datový provoz, takže investice do sítě jsou nutné, stejně tak se zvyšují nároky na její odolnost,“ vysvětlila Chlandová.
Jednotný evropský přístup k frekvencím by podle ní omezil lokální lobby a nerovnoměrné rozdělení kmitočtů, které dnes v Česku výrazně komplikuje rozvoj sítí. „Kapacity by mohly být lépe rozděleny, efektivně využity a investice směřovány tam, kde jsou opravdu potřeba,“ uvedla. To by zajistilo rychlejší a z pohledu konkurenceschopnosti i nezbytný rozvoj digitálních služeb pro zákazníky, zejména ty byznysové.
Kmitočtové spektrum je omezené. Některé důležité sektory, například automobilový průmysl nebo zdravotnictví, se k volným kmitočtům obtížně dostávají. „V Česku ještě stále drží část kmitočtového spektra v pásmech, která jsou nezbytná pro služby s nízkou latencí pro zabezpečené privátní sítě, poskytovatelé služeb, kteří toto spektrum nevyužívají plně nebo jejichž služby už využívá stále méně zákazníků,“ vysvětluje Chlandová. Jako příklad takového neefektivního využití uvádí poskytovatele lokální wi-fi nebo terestrické vysílání.
Evropa ztrácí náskok
Celkově se ukazuje, že absence jednotného trhu brzdí rozvoj nových technologií. Není ale jediným viníkem. Evropské země dlouhodobě trpí také podfinancováním výzkumu a vázne i převádění jeho výsledků do podnikové praxe.
Inovační apetit Evropanů dále zhoršuje i jejich mentalita a dědičné kulturní nastavení. „V Evropě máme oproti USA daleko větší míru ostražitosti vůči rizikům. A inovace znamenají rizika. Na to máme nastavené všechny procesy a kontroly,“ upozornila Věra Jourová.
Podle Chlandové se toto mentální nastavení ještě silněji projevuje v českém systému, například při přidělování dotací. „Překontrolováváme je tak důkladně, až je nejsme schopní čerpat,“ uvedla.
Výsledek? Firmy ztrácejí čas a peníze na administrativu, místo aby je efektivně vynakládaly na vývoj technologií a posílení konkurenceschopnosti vůči dalším světovým hráčům.
Zaostřeno na digitalizaci
Debata věnovaná budoucnosti Evropy ve světovém digitálním závodě se konala v rámci konference Ekonomického deníku a České justice Právo a digitalizace. Na konferenci vystoupili také ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr, náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Kavalírek. Vědecký sektor reprezentoval zástupce vedoucího Centra umělé inteligence ČVUT Luboš Král. A za byznys hovořili například Patrik Walas, Digital Legal Affairs Manager Vodafone Czech Republic, Kateřina Anna Magnna z Microsoftu či Lukáš Loun, zakladatel AI společnosti Maia Labs.
Ekonomický deník a Česká justice děkují partnerům konference: Vodafone Česká republika, advokátním kancelářím White & Case, Matzner & Vítek a společnosti OpenSSL.
