Když se člověk brání zneužití svých dat u velké platformy nebo sociální sítě, neměl by na rozhodnutí čekat roky. Nová evropská pravidla pro vymáhání GDPR proto stanovují závazné lhůty pro přeshraniční případy. Podle kritiků však reforma může zároveň zúžit možnosti, jak se domoci plné ochrany práv.
Změny prosadila europoslankyně Markéta Gregorová (Zelení/Česká republika). Tvrdí, že reforma ukončí vleklé a nepřehledné spory mezi národními dozorovými úřady.
„Konečně jsme zajistili dlouho očekávané nařízení o postupech vymáhání GDPR, které ukončuje roky právní jistoty v přeshraničních případech,“ uvedla Gregorová po hlasování. Návrh prošel velkou většinou: 533 hlasů pro, 43 proti a 68 europoslanců se zdrželo.
Jak hlasovali čeští europoslanci
Pro návrh zvedli ruku mimo jiné Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (ODS), Danuše Nerudová a Jan Farský (STAN), Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer (TOP 09), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Nikola Bartůšek (Přísaha) a čtyři poslanci ANO.
Zdrželi se Kateřina Konečná (KSČM) a Ondřej Dostál (SD-SN). Proti hlasoval Ivan David (SPD).
Mohlo by vás zajímat
Lhůty místo vleklých řízení
Nová pravidla zavádějí pevné procesní termíny:
- u jednodušších případů má padnout rozhodnutí do 12 měsíců,
- u složitějších do 15 měsíců.
Lhůtu půjde prodloužit jen výjimečně. Cílem je ukončit situace, kdy se případ táhne pět let a výsledek se k lidem téměř nedostane. „Umíte si představit, že se soudíte o používání svých osobních údajů s obří firmou pět let, a pak vám ani není zpřístupněn výsledek? Už nikdy víc,“ shrnula Gregorová.
Kritici: Méně prostoru pro lidi, víc práce pro úřady
Neziskové organizace varují, že zrychlení řízení může znamenat menší prostor pro uživatele. Podle Maxe Schremse, čestného předsedy NOYB, návrh přidává další formální kroky a může posílit velké platformy.
„Tento předpis přidává k existujícím postupům spoustu dalších kroků a papírování. Orgány a podniky budou mít s postupy GDPR více práce, ne méně,“ uvedl Schrems. Podle něj návrh navíc staví společnosti do výhodnější pozice než uživatele.
Podobně reagovala i organizace European Digital Rights (EDRi). Upozorňuje, že reforma sice zpřesňuje koordinaci mezi úřady, ale neřeší zásadní rozdíly v kapacitách jednotlivých dozorových orgánů.
Další změny na obzoru
Evropská komise zároveň připravuje úpravu pravidel pro firmy. Jedním z návrhů je rozšířit výjimku z vedení záznamů o zpracování osobních údajů na firmy až do 750 zaměstnanců. Cílem je snížit administrativu, ale část odborné veřejnosti se obává oslabení dohledu.
Nařízení o postupech vymáhání GDPR nyní čeká na formální potvrzení Evropskou komisí.válení postupovat bez komplikací, nový systém by mohl začít platit v příštím roce.
