Zahraniční dělníci i čeští občané bez domova nebo závislí lidé končí v pasti novodobého otroctví. Pachatelé je ovládají vytvářením dluhů nebo tím, že za ně vyřizují úřední záležitosti. Policie nyní spouští kampaň, která má obětem i veřejnosti pomoci rozpoznat zneužívání a překonat strach z oznámení.
V Česku přibývá případů moderního otroctví, při nichž pachatelé vykořisťují buď zahraniční pracovníky, nebo i sociálně slabé české občany. Zločinci bývají společensky zdatní a své oběti ovládají psychologickým nátlakem. Typicky je udržují v závislosti prostřednictvím uměle vytvářených dluhů, nebo za ně vyřizují záležitosti na úřadech.
„V České republice je moderní otroctví častější, než bychom si mysleli. V posledních letech jsme odhalili a vyšetřovali několik závažných kauz, kdy každý případ může znamenat skupinu deseti až patnácti pachatelů a zneužívání 15 až 20 osob po dobu několika let,“ uvedl ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek.
Pachatelé vytvářejí finanční závislost
Podle Mazánka mohou být otrokáři jak českého původu, tak cizinci. „Nepředstavujme si každodenní bití, to v žádném případě. Pachatelé se obvykle snaží vytvořit finanční závislost vytvářením nebo přebíráním dluhů či sociální závislost, když pro oběti zařizují řadu věcí, které si ony nezajistí. Osobám bez domova třeba poskytnou bydlení a stravu,“ popsal.
Oběti se podle něj dělí do dvou hlavních skupin. První tvoří čeští občané z okraje společnosti – lidé závislí, bez práce či bez domova. Druhou pak zahraniční agenturní pracovníci, kteří do Česka přijedou za výdělkem. Těm bývá zadržována mzda i doklady a jsou nuceni pracovat v jiných podmínkách, než jaké jim byly slíbeny.
Otroci v domácnostech i na stavbách
„Jsou nuceni vykonávat nelegální zaměstnání v rámci, můžeme říci, otrokářských rodin. Takřka bez výjimky jde o různé typy manuálních prací – v zemědělství, na stavbách, v prádelnách, ale třeba i jako osobní posluha v domácnostech otrokářů,“ doplnil ředitel NCOZ.
Mazánek upozorňuje, že Česko je cílovou zemí této trestné činnosti, protože zde působí stovky tisíc zahraničních dělníků. Část z nich – i ti, kteří přijeli legálně – končí ve vykořisťujících podmínkách. Kdo neplní pokyny, bývá trestán. Veřejnost může oběti poznat podle toho, že bývají tiché, vystrašené, nemají doklady, nedokážou se dorozumět nebo za ně na úřadech jedná někdo jiný.
Mohlo by vás zajímat
Policie chce zlomit strach obětí
Osvětová kampaň „Práce v řetězech“ má podle NCOZ pomoci překonat nedůvěru vůči policii. Mnoho obětí má totiž špatnou zkušenost s policií ze své země původu nebo se bojí, že budou po oznámení vyhoštěny.
„Když sem přišla první ukrajinská vlna uprchlíků, stát – hlavně ministerstvo vnitra – odvedl obrovskou práci tím, že těmto lidem vysvětlil, že tady nepotřebují žádné zprostředkovatele práce a polomafiánské struktury, které se o ně starají. Že se tady mohou svěřit úředníkovi, nemusí ho uplácet a on jim tu práci sežene,“ uvedl Mazánek.
Video i spolupráce s La Stradou
Kampaň zahrnuje i video, ve kterém experti z odboru obchodování s lidmi a nelegální migrace NCOZ vysvětlují typické praktiky pachatelů moderního otroctví. Video je dostupné na YouTube a má titulky v češtině, angličtině, ukrajinštině, rumunštině, bulharštině i ruštině.
Policie zároveň navázala spolupráci s neziskovou organizací La Strada, na kterou se mohou oběti otrokářů obrátit zdarma a anonymně.
