Justice se musí znovu zabývat nárokem na odškodnění za smrt muže, který se oběsil v pražské policejní cele na tkaničce z mikiny. Žalobu podala jeho někdejší partnerka, soudy ji opakovaně zamítly. Jejímu dovolání dnes vyhověl Nejvyšší soud (NS).
„Případ byl vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení s jasným pokynem, že stát nese odpovědnost za ochranu života osob, které omezil na svobodě,“ uvedla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.
Policisté muže zadrželi v lednu 2016 v Praze pro podezření z krádeže a poškození cizí věci. Vyslechli jej, umístili do cely a večer našli oběšeného na mříži. Policisté zadrženému neodebrali mikinu se šňůrkou v kapuci. Navíc ani neurčili, kdo jej bude pravidelně kontrolovat.
Partnerka podala žalobu. Od státu žádala pět milionů korun jako náhradu nemajetkové újmy způsobené ztrátou životního partnera a měsíční rentu odpovídající částce, kterou muž přispíval na společnou domácnost.
Mohlo by vás zajímat
Pražské soudy ale dospěly k závěru, že mezi počínáním policistů a smrtí muže není příčinná souvislost. Bezprostřední příčinou tragického následku prý bylo rozhodnutí dosud klidného a psychicky zdravého člověka vzít si život.
Hypotetické. Argumentace soudu neobstála
NS rozsudek poprvé zrušil v roce 2021. Obvodnímu soudu uložil, aby doplnil a rozšířil dokazování. Například, aby ověřil, zda by muž mohl v cele spáchat sebevraždu jiným způsobem, kdyby mu policisté předtím odebrali mikinu. Pražské soudy i napodruhé nárok zamítly. Rozhodnutí opřely o znalecký posudek, podle nějž muž mohl sebevraždu spáchat i jiným způsobem, pokud k ní byl pevně odhodlaný.
NS však tento právní názor odmítl. V rozhodnutí zdůraznil, že pokud státní orgán poruší normu určenou k ochraně života a zdraví, což se v tomto případě stalo, automaticky se předpokládá, že toto porušení vedlo ke újmě na životě nebo zdraví. Důkazní břemeno k vyvrácení souvislosti leží na státu, nikoliv na poškozené straně.
Závěry znalce, že by si muž vzal život i jinak, označil NS za obecné a hypotetické. Soudy se musí důkladněji zabývat tím, zda bylo možné sebevraždu spáchat za použití jiných konkrétních předmětů, které měl k dispozici ve specifických podmínkách dané cely.
„Úvaha odvolacího soudu převzatá ze znaleckého posudku, že osobě odhodlané vzít si život není možné v realizaci daného záměru zabránit, by ve svém důsledku vyprázdnila povinnost státu chránit osoby zbavené osobní svobody jako osoby ve zranitelném postavení. Neboť cokoli by stát učinil, nemohlo by mít na vykonání pokusu o sebevraždu žádný vliv. Z toho je zřejmá absurdita daného závěru,“ stojí v rozsudku, který je dočasně zpřístupněný na úřední desce.
