Na Slovensku za dva roky klesl počet vězňů o téměř pětinu. Hlavní úbytek odsouzených ve věznicích zaznamenala země po loňských změnách v trestním právu. Informovali o tom vládní analytici z Útvaru hodnoty za peníze (ÚHP).
Zatímco v roce 2023 si trest ve věznicích na pětimilionovém Slovensku odpykávalo přes 10 000 odsouzených, nyní se počet vězňů pohybuje kolem 8000. Kapacity věznic jsou naplněné v průměru z necelých 80 procent.
ÚHP uvedl, že doporučil snižovat stavy vězňů například častějším využíváním trestu domácího vězení nebo zlepšením procesu resocializace. Podle něj jeden vězeň stojí stát 38 000 eur, tedy v přepočtu 925 000 korun ročně. Vládní analytici také podpořili plánované uzavření věznice v Levoči na východním Slovensku. Náklady na její provoz jsou nejvyšší v porovnání s ostatními ústavy tohoto typu.
Loni úřady na Slovensku zaznamenaly pokles počtu vykazovaných kriminálních případů. K tomuto vývoji rovněž přispěly podle prokuratury také změny v trestním právu.
Mohlo by vás zajímat
Nynější slovenská vláda loni prosadila kromě jiného zmírnění trestních sazeb a zkrácení promlčecí doby, po jejímž uplynutí už provinění nejsou trestnými činy. Změny vedly také k tomu, že pachatelé mohou místo trestu vězení vyváznout od soudu za některé trestné činy už jen s pokutou nebo s podmínkou. Trestné nově nejsou opakované drobné krádeže, jež se staly pouze přestupkem, za který hrozí pokuta.
Je to kampaň?
Kabinet premiéra Roberta Fica obhajoval změny snahou o sladění slovenské právní úpravy se zákony v evropských zemích. Podle opozice bylo cílem hlavně zajistit beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní koalici.
Slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka tento týden kritizoval, že opakované drobné krádeže v zemi už nejsou trestným činem. Podle něj postih pachatelů těchto krádeží v rámci přestupkového řízení neplní výchovný ani odstrašující účel.
Na rozmáhající se krádeže například v prodejnách po novele trestního zákoníku dříve opakovaně upozornili prodejci i představitelé samosprávy. Slovenský ministr spravedlnosti Boris Susko znovu tvrdil, že téma drobné kriminality se stalo předmětem masivní kampaně ze strany opozice, což u veřejnosti přispívá k nárůstu takzvané pocitové kriminality. Návrat k předchozí právní úpravě trestání drobných krádeží ministerstvo podle něj neplánuje, byť je připraveno na případné úpravy ohledně trestání recidivistů.
