Cizinec napíše jednoduchý e-mail na úřad: ptá se, jak podat žádost o příspěvek na bydlení. Úřad v jednom kraji mu odpoví anglicky během dne. Jiný kraj mu pošle výzvu, aby si zajistil překlad. A jinde jeho zpráva zůstane bez reakce. Výzkum veřejného ochránce práv ukazuje, že úřady v Česku vyřizují cizojazyčná podání ne jednotně, a to i v rámci stejného úřadu. Podle ombudsmana je to v rozporu s principy dobré správy.
Výzkum se zaměřil na elektronická podání v cizích jazycích, která nezahajují řízení. U nich cizinci nemusí dokládat ověřený překlad. Přesto výzkum ukázal velké rozdíly mezi tím, jak úřady odpovídají. Nejčastěji řešené jsou podání v ukrajinštině, polštině, angličtině a němčině.
Do šetření se zapojilo 262 institucí. Přišlo ale 336 odpovědí, protože některé úřady zaslaly odpovědi za různé odbory zvlášť. Ombudsman to označil za problém: různé části stejného úřadu reagují jiným způsobem.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček k tomu uvedl, že „je nepřípustné, aby různé odbory úřadu postupovaly rozdílně.“ Většina úřadů podle něj přislíbila, že začne postupy sjednocovat. Ministerstvo vnitra doporučení představilo na interní poradě a vyzvalo úřady, aby je uvedly do praxe.
Mohlo by vás zajímat
Překlad je možné žádat jen ve vymezených situacích
Ombudsman připomněl, že úřady mají povinnost podání přijmout, porozumět mu a odpovědět na něj. Překlad mohou žádat jen tehdy, pokud podání zahajuje řízení nebo pokud úředník obsahu nemůže porozumět ani s pomocí překladače.
Ve zprávě stojí, že „úřady jsou oprávněny vyžadovat po podateli úředně ověřený překlad cizojazyčného elektronického podání jen tehdy, směřuje-li k zahájení řízení.“ U ostatních podání může úřad požádat o doplnění, ale nesmí podání ignorovat.
Zpráva také uvádí, že „je nepřípustné, aby úřad na cizojazyčné podání nereagoval jen proto, že není v úředním jazyce.“
Rozhoduje jazyková vybavenost úředníků
Postup úřadu často určuje to, zda někdo na pracovišti ovládá cizí jazyk. Ministerstva a centrální úřady umějí častěji odpovídat v angličtině, němčině, polštině nebo ukrajinštině. Krajské úřady a magistráty překlad vyžadují častěji, u zhruba dvou pětin cizojazyčných podání.
Ombudsman doporučuje, aby úřady měly alespoň základní jazykovou vybavenost personálu, minimálně v angličtině, a zároveň využívaly automatické překladače či externí tlumočníky, pokud je to potřeba.
Odpověď ideálně v jazyce, v němž podatel napsal
Pokud úřad žádá o doplnění podání, měl by podle ombudsmana podateli napsat pokud možno přímo v jazyce, v němž se na úřad obrátil. Cílem je, aby člověk skutečně rozuměl, co má udělat dál. Zpráva uvádí, že nejlepší praxí je dvojjazyčná výzva – tu ale úřady zatím používají jen minimálně.
Většina úřadů přislíbila nápravu. Ombudsman bude plnění návrhů průběžně kontrolovat. Ministerstvo vnitra počítá s tím, že zavedení jednotných pravidel zlepší předvídatelnost, vstřícnost a srozumitelnost veřejné správy.
