Software s otevřený zdrojovým kódem, jako je například OpenOffice, Linux či Blender, je dnes základem IT řešení mnoha firem. Jenže i takové programy a knihovny poskytované zdarma k volnému využití, se mohou prodražit. Důvodem jsou špatně ošetřené licence a složitá právní regulace.
Open-source software je ze své podstaty dostupný všem uživatelům zdarma. Každý ho může dále využívat a rozvíjet. Jenže i otevřený kód má své licence opatřené dlouhými podmínkami legálního využití. A ty vývojáři, kteří na otevřených kódech staví své aplikace, často opomíjí.
„V dnešní době každý prakticky vývojář používá open-source. Málo z nich už ale hledí na to, jak ho používá,“ upozorňuje advokátka Sedlakova Legal Tereza Formanová.
Předně platí, že jakýkoliv software – ten otevřený nevyjímaje – je možné použít pouze ve chvíli, kdy k tomu vývojář má licenci. “Pokud chcete použít open-source software ve svém komerčním produktu, potřebujete dohledat jeho licence, zkontrolovat je a dodržovat je,” radí vývojářům specialistkou na IT právo kanceláře Osborne Clarke Lina Böcker.
Mohlo by vás zajímat
Opomenutí doporučeného postupu přitom může mít fatální dopady – zvlášť, když se komponenty použijí v komerčních produktech. Formanová s Böcker o nich diskutovaly na pražské konferenci OpenSSL s Haydenem Delaneyem, partnerem Thomson Geer Lawyers, a prezidentem OpenSSL Corporation Timem Hudsonem.
Když vývojář „ví všechno o právu“
Hayden v debatě upozornil, že problémy s licencemi se obvykle objeví ve chvíli, kdy už je pozdě. „Všechno vypadá dobře, dokud se produkt nezačne prodávat a nenarazí na právní spor nebo due diligence neboli právní prověrku při fúzi. V tu chvíli je ale pozdě zjišťovat, které části kódu jsou otevřené, které vlastníte vy a co všechno jste převzali od třetích stran,“ upozorňuje advokát.
Licenční podmínky nebývají psané jazykem, který by byl přívětivý pro běžného člověka, natož vývojáře. Často jde navíc o takzvané copyleft licence, které sice umožňují volné použití původního kódu, ale pouze za podmínky, že odvozená díla zůstanou pod stejnou licencí.
“Mnozí vývojáři se snaží podmínky obejít nebo si vytvořit vlastní výklad. Ale takhle to nefunguje – autorské právo je závazné i pro ty, kdo ho považují za zbytečné,“ varuje Formanová.
Licenční pasti
Problém spočívá podle právníků v tom, že řada open-source licencí má virální efekt na celý systém. To je i případ licence GNU GPL. Jde přitom o jednu z nejrozšířenějších licencí pro otevřený software vůbec. Staví na ní například i operační systém Linux.
Naopak takzvané permisivní licence, jako MIT nebo BSD, jsou jednodušší. „Mají nejméně požadavků, jsou nejjednodušší na interpretaci a nevyžadují sdělování zdrojů,“ říká Formanová.
Praktická pravidla: evidence a disciplína
Panelisté se shodli, že nezbytný základem pro legální použití open-source řešení, je kvalitní systém evidence všech zapojených komponent. „Mějte jasno v tom, co je váš vlastní kód, co pochází od třetích stran a pod jakými licencemi. Dokázat to rychle doložit je klíčové,“ uvádí Hayden.
Vývojáři si také často myslí, že podmínky licence obejdou – například tím, že přepíší část kódu nebo si vytvoří zvláštní modul. „Ale ve skutečnosti to jen zhorší,“ varuje Hayden.
Rizikové bývá také využití kódu generovaného umělou inteligencí, třeba pomocí ChatGPT. „Neznáte trénovací data modelu, takže nevíte, jestli neobsahují kód s autorskou ochranou,” vysvětluje Lina Böcker.
Hayden k tomu dodal, že tento problém zatím nebyl soudně vyřešen nikde na světě. „Jednou přijde velký případ, kdy se do sebe pustí dvě silné firmy – a pak teprve uvidíme, jak se k tomu postaví soudy,“ dodává advokát.
Za chybu může jít vývojář i do vězení
Závěr panelu patřil otázce odpovědnosti. Lina Böcker upozornila, že v Německu může být porušení autorských práv i trestným činem. „V Německu platí, že pokud porušíte autorská práva, protože nemáte licenci, ztrácíte právo na dané dílo. Jedná se o trestný čin. V extrémních případech za to můžete jít do vězení,” popisuje Böcker. Za nelegální použití kódu podle ní odpovídá nejen firma, ale i konkrétní osoba – vývojář nebo manažer.
Formanová dodala, že i v Česku mohou soudy v závažných případech viníky sankcionovat, i když obvykle jde o civilní spory. „Měla jsem případ porušení licenčních podmínek GNU GPL, kdy někdo z kódu odstranil všechny copyrightové poznámky a kód sdílel dál. Na první pohled maličkost, ale ve skutečnosti závažné porušení,” popsala.
I když rozjíždíte svou první IT firmu, neměli byste se tak zapomenout poradit s právníky. „Vývojář, který spolupracuje s právníkem, má nakonec větší svobodu – protože ví, co si může dovolit,” uzavřel Hayden.
