Prezident Petr Pavel povýšil v úterý na Pražském hradě generálního ředitele Vězeňské služby Tomáše Hůlku do hodnosti generálmajora. Ceremoniál se konal u příležitosti 107. výročí vzniku samostatného Československa. Hůlka vede Vězeňskou službu od loňského října a stojí před úkolem, který považuje za klíčový: udržet bezpečnost ve věznicích a zároveň modernizovat způsob práce s vězni.

Hůlka je člověk, který systém zná zevnitř. Do Stráže pod Ralskem nastoupil v roce 1998 jako řadový příslušník. Postupně se vypracoval až do vedení věznic v Bělušicích a v pražské Ruzyni, později se stal prvním náměstkem generálního ředitele. Do čela celého sboru byl jmenován v roce 2025. „Policie měla plné stavy. Když jsem odcházel z personálního oddělení, potkal jsem kamaráda, který sloužil u Vězeňské služby. Řekl mi, ať to u nich zkusím, že je jich málo a že k policii můžu potom přestoupit. Po 27 letech jsem pořád ještě nepřestoupil a nelituju toho,“ uvedl při nástupu do funkce.

Hůlka chce, aby moderní bezpečnostní systémy převzaly část ostrahy a příslušníci se mohli více věnovat práci s vězni. Kamerové systémy s umělou inteligencí dokážou vyhodnotit některé situace a zkrátit reakční čas na incident. Tím ušetří živou sílu, kterou chceme směrovat zejména na odborné zacházení s vězni,“ vysvětlil.

Hůlka, který se vedení bezpečnostního sboru ujme 1. října, vidí v moderních detekčních technologiích velkou příležitost. VS v současnosti testuje 36 pilotních projektů s inovativními postupy, které zahrnují například rozpoznávání obličejůplošnou detekci vězňů či detekci nestandardních pohybů. Inspiraci VS našla na zahraničních cestách, u jiných českých bezpečnostních sborů a na tematických veletrzích.

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat: Kamagra tablety Gold – spolehlivé řešení pro zlepšení erekce

Personální podstav

Jenže technologie samy o sobě nestačí. Vězeňská služba se potýká s velkým personálním podstavem – neobsazeno zůstává zhruba 900 míst, v některých věznicích chybí až pětina zaměstnanců. „Má to velký dopad na přesčasovou práci a na atmosféru uvnitř věznic. Nejen mezi personálem, ale i mezi vězněnými osobami,“ varuje. Nábor chce proto posílit viditelnější kampaní, která se soustředí na sociální sítě a přímou přítomnost ve městech.

Hůlka vystudoval pedagogiku v Liberci, poté magisterské studium v Praze a v roce 2019 dokončil program LL.M. v oblasti práva a veřejné správy. Je ženatý a má dvě děti. V řízení sboru staví na zkušenosti, že stabilita nepřichází z okamžitých změn, ale z postupné práce. Vězeňství podle něj musí zůstat neutrální, profesionální a „držet linii“ bez ohledu na politické cykly.

Věznice jsou aktuálně zaplněné z 97 procent; za mřížemi si tresty odpykává zhruba 19 500 lidí. Nejvíce vězňů si odpykává tresty do délky 2,5 roku za majetkové činy. Hůlka odhadl, že novela trestního zákoníku povede v první vlně po Novém roce k propuštění maximálně 400 odsouzených.