Bývalý generální ředitel Úřadu práce Viktor Najmon tvrdil, že jeho odvolání nevyplývalo z objektivního hodnocení práce, ale z tlaku, aby odešel sám. Podle něj mu ministr práce Marian Jurečka při osobní schůzce nabídl příznivější služební hodnocení a odměnu, pokud rezignuje. Stát tuto námitku při přezkumu neřešil. Nejvyšší správní soud proto případ vrací k novému posouzení.
Senát Nejvyššího správního soudu vedený Evou Šonkovou, spolu s Tomášem Kocourkem a Sylvou Šiškeovou, upozornil, že přezkum hodnocení neřešil podstatnou okolnost. Podle soudu musí stát zjistit, zda tvrzená nabídka mohla ovlivnit výsledek. „Rozhodnutí ve věcech státní služby musí být zákonná a prosta libovůle,“ uvedl soud a připomněl odpovědnost nejvyššího státního tajemníka.
Soud také zdůraznil, že nelze ignorovat námitku možného tlaku. „Poukázal-li stěžovatel na skutečnost, která mohla ovlivnit zákonnost posuzovaného hodnocení, měl se jí žalovaný řádně zabývat,“ doplnil senát. Přezkum se tak musí provést znovu.
Služební hodnocení jako spouštěč odvolání
Jurečka odvolal Najmona na základě hodnocení, které jej popisovalo jako vedoucího s „dostačujícími výsledky“. Podle zákona takový závěr umožňuje odvolání z funkce. Najmon však tvrdí, že hodnocení neodpovídalo situaci úřadu v náročném období a vzniklo až po sporu o personální změny.
Soud upozornil také na samotné služební hodnocení. Podle něj některé jeho části neodpovídaly právním ani vnitřním předpisům, a přezkum se s tím nevypořádal. „Posuzované služební hodnocení je v některých ohledech v rozporu s právními a vnitřními předpisy,“ uvedl soud.
Policie ve hře
Najmon tvrdil, že tlak na něj trval delší dobu. Okolnostmi odvolání se zabývala také Národní centrála proti organizovanému zločinu, případ ale odložila.
Podle Najmona ministr při osobní schůzce naznačil, že by mohl vystavit i opačné, příznivější hodnocení, pokud by z funkce odešel dobrovolně. Právě zde soud vidí možné riziko účelovosti. „Skutečnost, že hodnotitel byl připraven napsat stěžovateli jiné, pozitivní služební hodnocení, významně narušuje důvěryhodnost přezkoumávaného služebního hodnocení z hlediska jeho objektivity,“ uvedl soud.
Jinými slovy: pokud existuje prostor pro dvě různé verze hodnocení, stát musí ukázat, proč zvolil právě tu, která vedla k odvolání.
Soud nehodnotil
Nejvyšší státní tajemník musí hodnocení přezkoumat znovu. Tentokrát má ověřit pravdivost a úplnost závěrů i to, zda tvrzená nabídka peněz za odchod mohla ovlivnit obsah hodnocení.
Soud nehodnotil, zda Najmon úřad vedl dobře. Posuzoval, zda postup státu odpovídal zákonu. A právě v tom přezkum podle soudu nebyl dostatečný.
