Změnu pohlaví nevnímají kandidáti na ústavní soud jako redefinici biologických pojmů. Kulturní spory by se podle nich neměly zapisovat do ústavy. Před senátory to řekli ústavní právník Michal Bartoň z Univerzity Palackého a bývalý vládní zmocněnec u Soudního dvora EU Martin Smolek. Oba navrhl prezident Petr Pavel. Senát jejich nominace v tajném hlasování potvrdil. Bartoně podpořilo 53 ze 58 senátorů, Smolka 48.
Prezident Pavel po hlasování poděkoval své poradní komisi vedené Janem Kyselou. Podle něj se podařilo doplnit Ústavní soud tak, aby byl pestrý a vyvážený.
Bartoň: Ústavní soudce má pískat rovinu
Bartoň označil ústavního soudce za rozhodčího, který má „pískat rovinu a trestat fauly podle ústavních pravidel.“ Zdůraznil, že ústavní pořádek musí zůstat stručný a stabilní. Varoval před tím, aby se do něj přidávaly technické detaily nebo politické priority dne.
Odmítl proto návrhy na ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy i doplnění listiny o právo být offline nebo právo platit hotově. „Ústavní pořádek funguje, neměňme ho. Tyto otázky patří do běžných zákonů, ne do ústavy,“ uvedl.
K platům soudců dodal, že jejich úprava je možná, pokud je předvídatelná a systematická. „Ústava nezná žádný koeficient. Záleží na tom, aby změny nepůsobily jako trest,“ řekl.
Smolek: Soud není politický hráč
Martin Smolek zdůraznil, že Ústavní soud má zůstat soudem, nikoli politickým aktérem. „Neměl by zahajovat politické debaty ani radit zákonodárcům, jak má právní úprava vypadat,“ uvedl. Podle něj má soud hlídat ústavnost, ne účelnost zákonů.
Opřel se o své zkušenosti s unijním a mezinárodním právem, které se v rozhodovací praxi uplatňuje stále víc. Ústavní soud by měl podle něj s obecnými soudy vést „dialog založený na jasných a přesvědčivých rozhodnutích.“
Mohlo by vás zajímat
Pohlaví, identita a hranice změny
Kandidáti reagovali i na otázky o změně pohlaví a genderové identitě. Bartoň varoval před redefinicí biologických pojmů. „Pomáhejme lidem trpícím genderovou dysforií, ale ne tak, že přepíšeme význam slova pohlaví,“ uvedl.
Smolek připomněl, že společnost funguje na binárním systému a že právo musí zohlednit i praktické dopady. „Otázka zní, zda jen na základě psychoanalýzy dokážeme poznat, kdo to myslí vážně. Je třeba hledat rovnováhu mezi právem na identitu a právní jistotou,“ řekl.
Odpovědi i na politické otázky
Oba se vyjadřovali i k dalším tématům. Mluvili o přezkoumatelnosti zákonů a přiměřenosti zásahů do rozpočtu. Bartoň zdůraznil, že v sociálních a daňových věcech by měl být ústavní soud zdrženlivý, aby se z něj nestal tvůrce politiky.
Smolek reagoval i na otázky týkající se jeho dřívějšího působení na ministerstvu zahraničí a některých kauz spojených s českou diplomacií, včetně případu údajného kupčení s vízy v Maroku. Uvedl, že tehdy nechal věc interně prověřit a kontrola pochybení nenašla.
