Senát dnes projedná nominace právníků Michala Bartoně a Martina Smolka na soudce Ústavního soudu. Pokud horní komora jejich jmenování schválí, prezident Petr Pavel tím po dvou letech dokončí největší personální obměnu Ústavního soudu od roku 2013. Soud se po dnešku znovu naplní do plného počtu 15 členů.
Garanční ústavně-právní výbor Senátu ve středu oba kandidáty doporučil ke schválení. Stejné stanovisko zaujal i výbor pro lidská práva. Prezident Pavel přijde kandidáty osobně představit do horní komory.
Akademik a diplomat
Michal Bartoň, vedoucí katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, patří ke střední generaci ústavních právníků. Působil jako člen Legislativní rady vlády a u Ústavního soudu dříve pracoval jako soudcovský asistent. Podle prezidenta má hluboký vhled do současného ústavního práva i znalost praktických problémů soudnictví.
Martin Smolek přináší do soudu silné mezinárodněprávní zázemí. Na ministerstvu zahraničí vedl právní a konzulární sekci. Působil jako vládní zmocněnec u Soudního dvora Evropské unie a podílel se na prosazování českých pozic v rámci unijní legislativy. Prezident od něj očekává rozšíření odborného záběru soudu o evropský rozměr.
Konec éry Fialy a Jirsy
Noví kandidáti mají doplnit Ústavní soud po odchodu Jaromíra Jirsy, jemuž skončil mandát minulý týden, a po Josefu Fialovi, jehož funkční období vyprší v polovině prosince. Po jejich jmenování tak bude soud opět v plném složení.
Fiala patřil k akademickým právníkům, Jirsa k praktikům s dlouholetou zkušeností v civilní justici, který se často vyjadřoval i k rodinnému právu a rozdělení péče o děti. Noví kandidáti by tak mohli znamenat posun od tradičního soudcovského pojetí k akademicko-analytickému stylu, který více reflektuje evropské trendy a moderní ústavní doktrínu.
Mohlo by vás zajímat
Kritici varují před aktivismem
Zatímco prezidentův výběr ústavních soudců většina odborníků oceňuje pro profesionalitu, odbornost a snahu o vyvážené složení soudu, objevují se i hlasy, že nové obsazení může být příliš aktivistické. Někteří právníci upozorňují, že mezi soudci převažují osobnosti s akademickým nebo teoretickým přístupem k právu, které mohou mít větší tendenci soudně „dotvářet“ právní rámec, než ho jen interpretovat.
Pavlova obměna přinesla nejen generační výměnu, ale také nárůst počtu žen. Z 15 soudců je nyní pět žen – soudkyně a bývalá advokátka Veronika Křesťanová, akademička Kateřina Ronovská, soudkyně Daniela Zemanová, advokátka Lucie Dolanská Bányaiová a soudkyně Dita Řepková.
Jde o dosud nejvyšší zastoupení žen v historii Ústavního soudu. Pavel tím naplňuje slib, že bude při jmenování zohledňovat nejen odbornost, ale i rovnováhu profesní i genderovou. I tak je žen pouze třetina.
Dva neúspěšné kandidáty musel prezident nahradit
Z dosavadních nominací prezidenta Pavla v Senátu neuspěli dva kandidáti – místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr a soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. Fremr, který dříve působil také u mezinárodních tribunálů pro Rwandu a v Haagu, sice získal souhlas Senátu, nakonec ale sám složil kandidaturu. Čelil kritice kvůli svému rozhodování v 80. letech, kdy soudil i případy s politickým pozadím. Přiznal, že pochybnosti o své minulosti „nedokázal eliminovat“ a že by mohly dopadat i na důvěryhodnost Ústavního soudu. Prezident Pavel jeho krok ocenil jako odpovědný a respektující veřejnou důvěru v justici.
Naopak Pavel Simon v Senátu neprošel vůbec. Horní komora jeho nominaci loni v říjnu v tajné volbě odmítla, přestože ji prezident osobně obhajoval. Senátoři mu vytýkali mimosoudní podnikání a lektorskou činnost, kterou podle části z nich vykonával v rozporu se zákonem o soudech a soudcích. Kritiku vyvolalo i používání zkráceného akademického titulu a propagace kurzů, které podle senátorů poškozovaly důstojnost soudcovské funkce. Simon kontroverze odmítl s tím, že šlo o vzdělávací aktivity a jeho postup byl v souladu se zákonem.
Nepřiznané koalice
Velkou pozornost veřejnosti si v poslední době získalo rozhodnutí o takzvaných nepřiznaných koalicích ve volbách, které se týkalo hnutí Stačilo! a SPD. Ústavní soud jednomyslně odmítl stížnost strany Volt Česko, podle níž mělo jít o obcházení zákona. Předseda soudu Josef Baxa uvedl, že zákon umožňuje stranám svobodně zvolit, zda budou kandidovat samostatně, nebo jako oficiální koalice. Přičemž každá z možností má své výhody i nevýhody.
Ústavní právníci Marek Antoš a Ondřej Preuss verdikt označili za rychlý, kvalitní a předvídatelný. Podle Jana Kysely soud zvolil zdrženlivý a formalistický přístup, který umožnil, aby volby proběhly bez pochybností o jejich regulérnosti.
