Na displeji se objeví známé číslo banky nebo policie. Hlas na druhé straně působí profesionálně, varuje před podezřelou transakcí a nabídne pomoc. Jen je potřeba „rychle potvrdit totožnost“ nebo „převést peníze na bezpečný účet“. Teprve později vyjde najevo, že číslo bylo falešné a hovor vedl podvodník. Tato metoda, označovaná jako spoofing, zažívá v Evropě prudký nárůst. Podle Europolu způsobuje celosvětově škody přesahující 850 milionů eur ročně.
Europol upozorňuje, že telefonní hovory a textové zprávy tvoří většinu nahlášených podvodů. Téměř dvě třetiny incidentů začínají právě telefonátem, při kterém útočník zakryje svou skutečnou identitu. Oběť na displeji vidí číslo banky nebo úřadu, což vytváří dojem legitimity. Podvodník následně pracuje s emocemi – zejména s okamžitým strachem a naléhavostí. „Skrytím své identity a polohy získají pachatelé přístup k osobním údajům a k penězům oběti, což policii výrazně ztěžuje možnost je vypátrat a stíhat,“ uvádí Europol.
Podle agentury nejde o jednotlivce, ale o organizované sítě, které působí napříč státy. Některé skupiny dokonce nabízejí „spoofing jako službu“ – tedy software a postupy, které dokážou napodobit komunikaci bank, policie nebo pojišťoven. Útočník pak nemusí mít ani technické znalosti, stačí, že se drží připraveného skriptu hovoru.
Europol: Spoofing je snadné provést, složité vyšetřit
Zločinci získávají výhodu také díky rozdílům mezi právními systémy členských států EU. Podvod může být spáchán v jedné zemi, veden přes infrastrukturu v jiné zemi a dopadnout na oběť ve třetí. Europol proto varuje, že současný stav je neudržitelný: falšování čísla je jednoduché, ale dohledání pachatele složité a pomalé.
Agentura vyzývá k zavedení společných technických standardů, které umožní ověřit, zda hovor skutečně pochází od instituce, za kterou se volající vydává. Stejně tak doporučuje posílení spolupráce mezi policií, regulátory a telekomunikačními operátory a sjednocení právních pravidel pro rychlé vyžádání dat a zamezení podvodného provozu. Podle interních šetření Europolu se dnes problémy s omezenou možností identifikovat falešné hovory týkají přibližně 400 milionů obyvatel EU.
Jak se bránit: zavěsit, ověřit, neprovádět převody
Policie i banky dlouhodobě upozorňují na několik jednoduchých pravidel. Banky ani policie nikdy nežádají po telefonu jednorázové heslo, kód z SMS ani převod peněz na jiný účet. Pokud volající používá naléhavý tón, snaží se vyvolat strach nebo tvrdí, že „je nutné jednat okamžitě“, je to varovný signál. Nejspolehlivější reakcí je hovor ukončit a číslo si ověřit zpětným zavoláním na oficiální linku uvedenou na platební kartě nebo na webu instituce. Pokud je volající skutečně zaměstnanec banky nebo policie, nebude s ověřením mít problém.
Podvodníci často cílí na seniory a osoby, které nejsou zvyklé jednat s digitálními službami. Policie proto doporučuje, aby lidé o hrozbě mluvili v rodinách, zejména se staršími příbuznými. Čím více lidí bude vědět, že číslo na displeji nemusí být skutečné, tím menší prostor mají podvodné sítě.
Mohlo by vás zajímat
Podvody se budou vyvíjet dál
Europol upozorňuje, že i po zavedení nových opatření se budou pachatelé přizpůsobovat. Rostou zejména podvodné SMS kampaně (tzv. smishing) a zneužívání anonymních nebo předplacených SIM karet. Podle agentury bude nutné spojit technická řešení s dlouhodobou osvětou.
