Umělá inteligence už není jen hračka pro pár nadšenců od počítačů. Dnes jde o velký a dynamicky rostoucí byznys, říká Luboš Král z Centra umělé inteligence pražské ČVUT. Jmenuje příklady českých firem eyedea, Resistant AI či Neuron Soundware, které dokázaly prorazit nejen doma, ale i v zahraničí.
Kterým profesím nejspíš vezme umělá inteligence (AI) práci? Luboš Král v rozhovoru pro Českou justici označil za nejvíc ohrožené advokátní koncipienty a překladatele. „U mnoha dalších pozic zvýší AI tlak na produktivitu práce,“ dodává Luboš Král. Upozorňuje také na rizika spojená s užíváním umělé inteligence.
Jaký je vlastně byznysový přínos AI? Uspěly některé české firmy v oboru umělé inteligence?
V některých oblastech jsme opravdu dobří. Máme tady firmy a AI modely, které jsou světově konkurenceschopné. Konkrétně je to například rozpoznávání modelů vozidel, které dělá firma eyedea, které je světově unikátní ve své přesnosti a počtu rozpoznávaných vozidel. Resistant AI dělá modely na detekci podvodů pro banky. Pak třeba firma Neuron Soundware, která dělá predikci selhání strojů podle zvuků, ta má také unikátní řešení. A je jich daleko víc.
Ale velký globální hráč typu OpenAI, který stojí za generativním modelem ChatGPT, zřejmě v Česku nevznikne…
V tom nikdy nebudeme konkurenceschopní. Nemáme zdroje, ať už finanční nebo jiné, které umožní tu firmu dostat na burzu a uspět. Stejně tak v České republice nebudeme mít firmu, která by byla schopná konkurovat Nvidii nebo Samsungu. Přesto se nebojím, jak řada lidí říká, že jsme zaostali a že nejsme konkurenceschopní. Šanci máme ve specializovaných menších modelech, které řeší konkrétní úlohy.
Myslíte, že Česko posune vpřed strategie pro oblast umělé inteligence do roku 2030, se kterou přišlo ministerstvo průmyslu a obchodu?
Národní strategie pomáhá zejména k tomu, že můžete nasměrovat finanční prostředky do projektů, které mají smysl. Ty projekty spolu soutěží, takže můžete podpořit perspektivní menší firmy. Takže strategie v tomto směru je správná. Pak je tu podpora druhá, nepřímá. Tady by pomohlo zlepšit digitalizaci státní správy, třeba po vzoru Estonska. Důležité jsou například daňové úlevy na výzkum a vývoj ve firmě. Pomohlo by také uvolnění podmínek, aby startupy mohly zaměstnávat lidi na IČO, aby se to nepovažovalo za něco zakázaného.
Oblíbenou spekulací je otázka, které profese kvůli nástupu AI zaniknou. Co myslíte? Která pracovní místa umělá intervence zlikviduje jako první.
Řeknu pár příkladů, existují již na to téma různé studie. Zajímavostí je, že na rozdíl od průmyslové revoluce, kdy zanikala místa ve výrobě, tak teď jsou v ohrožení místa, které obsazují takzvané bílé límečky. Konkrétní příklad je třeba advokátní koncipient. Tedy člověk, který vyhledává v dokumentech a připravuje podklady pro právníky. To je místo, které brzy nahradí umělá inteligence.
Pak je otázka, z koho vyrostou budoucí právníci. Kdo další bude na řadě?
Překladatelství, samozřejmě. Už teď jsou systémy, které vám sice ne úplně dokonale, ale dokážou v reálném čase překládat. A to se bude zlepšovat. Takže profesní překladatelství zanikne, ale překladatelství románů a jiných kreativních věcí bude pokračovat dál, protože umělé systémy zdaleka nejsou na té úrovni. Možná ještě důležitější bude tlak na zvýšení efektivity současných profesí. To znamená, že vy sice o práci nepřijdete, ale pokud nebudete ty systémy používat, tak nebudete mít na trhu práce šanci.
To se týká kterých profesí?
Je to třeba vidět u programátorů. Ve firmách je tlak používat Copilot a další pomůcky, aby práce šla rychleji. Nebo v kreativních oblastech, když děláte třeba návrhy pro reklamu. Vzroste tlak na efektivitu. Dalším příkladem může být velká firma, když potřebuje efektivně zpracovat tisíce zájemců o práci na vstupu. Ve světě bez automatizace byste na takovou práci potřeboval tým 100 až 150 lidí. A s automatizací se to sníží na deset lidí a navíc je to řádově rychlejší. Také v oblasti zpracování informačního servisu z médií se teď automatizace používá ve velkém měřítku. Takže lidí, kteří takový servis musí zpracovávat, je zapotřebí méně.
V jakých oborech bude umělá inteligence podle vašeho odhadu nejvíc expandovat?
Jednak je to zemědělství, kde se teď do AI investují ohromné prostředky, a biotechnologie. A samozřejmě oblasti jako image processing (digitální zpracování obrazu – pozn. red.). Automatizace výrazně zrychluje výzkum a vývoj. Tyto technologie výzkumným pracovištím značně usnadní práci.
Kde naopak nastane problém se zaváděním AI? Ať už z technických, legislativních či etických důvodů?
Těžká oblast je samozřejmě soudnictví a právo. Z celé řady důvodů se tam po dlouhou dobu uplatní asistivní technologie a nikoli technologie, které budou samy něco rozhodovat. Pak je to lékařství jako takové. Velice rizikové jsou v tuto chvíli všechny rekomendační systémy, tedy doporučování obsahu na sociálních sítích či jinde. S jejich pomocí můžete lidi radikalizovat. Vznikají pak různé tendence ve společnosti jenom tím, že lidem doporučujete konkrétní obsah. Podobně riziková mohou být doporučení, kam byste měli investovat.
K tématu ovlivňování uživatelů sociálních sítí natočili v USA před pěti lety zajímavý dokument s názvem Social Dilemma…
Aha, ten jsem neviděl. Pravda je, že nedokážeme dopředu říct, jak to bude se sociálními sítěmi, kam to bude směřovat a jak nás ovlivní ekonomicky, politicky nebo společensky. Teprve začínáme studovat, proč sociální sítě na nás mají takový vliv. Až zpětně docházíme k tomu, že lidé jsou hodně ovlivnitelní. Najednou se vytváří malý svět, kdy se dokážete v šesti krocích dostat teoreticky ke komukoliv na světě. Ovlivnitelnost lidí v tomto prostředí spěje k tomu, že se lidé buď pozitivně, anebo negativně vyhraňují.
Nestává se tedy občas z umělé inteligence spíš „umělá debilita“?
Když se dělá s pomocí AI sumarizace článku, tak se tam občas dostane halucinace a změní kontext toho, co čtete. Vy byste měli vědět, že si máte dávat pozor. Toho bude čím dát víc. Úplně teď nevíme, jestli ta ostražitost opadne a co se stane, až opadne. Nových výzev bude obrovské množství.
Rozhovor vznikl v návaznosti na konferenci Právo a digitalizace, kterou pořádal Ekonomický deník a Česká justice. Luboš Král byl jedním z řečníků. Ve svém příspěvku hovořil mimo jiné o perspektivách Česka a zdejších firem ve vývoji umělé inteligence a aplikací na ní postavených.
