České věznice nejsou připraveny na trans osoby a chybí jim jasná pravidla, jak s nimi zacházet. Nejvyšší soud proto požaduje, aby koncepce vězeňství výslovně řešila potřeby lidí procházejících tranzicí i těch, kteří ji dokončili.
Odkazuje přitom na nález Ústavního soudu, který už nepodmiňuje právní změnu pohlaví chirurgickým zákrokem. Závazek vytvořit konkrétní předpis pro práci s trans osobami ve vězení prosazuje i zmocněnkyně pro lidská práva, zatímco ministerstvo tvrdí, že rámec koncepce problém pokrývá dostatečně.
Vyplývá to z připomínkového řízení ke koncepci českého vězeňství na příštích deset let.
Nejvyšší soud v něm navrhl doplnit rozsáhlý obecný text o odstavec týkající se transgender osob: „Osoby v procesu změny pohlaví (tranzice), jakož i osoby, které jej ukončily (transgender osoby, trans lidé) nacházející se ve výkonu trestu často čelí specifickým psychologickým a sociálním výzvám, jako je potřeba udržovat rodinné vazby, zvládat pocity viny a stigmatizace. Nedostatečné zohlednění těchto potřeb, ve spojení s tranzicí či jejím ukončením, vede k prohloubení jejich marginalizace a ztížení procesu reintegrace.“
Mohlo by vás zajímat
Do vězeňství to dříve či později přijde
K navrženému textu pak Nejvyšší soud přidává vysvětlení: „Doplnění reaguje na zcela nový psycho-sociální jev, který dříve či později bude muset řešit i vězeňský systém; k tomu srov. plenární nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 52/23, jakož i navazující metodické pokyny příslušného resortu.“
Zmíněný nález Ústavního soudu zrušil dosavadní podmínku chirurgického zákroku pro změnu pohlaví. Ve vězení se tak může ocitnout i osoba se znaky opačného pohlaví, než jaké jí uznává stát.
Individuální a rozdílné zacházení všem
Jak vyplývá z průběhu připomínkového řízení, problematikou osob se změnou pohlaví ve vězení se ministerstvo spravedlnosti zabývalo už letos v květnu. Na základě připomínek pak upravilo odstavec o „specifických cílech“. Ten jmenuje všechny osoby se zvláštními potřebami nebo ve zvláštním postavení, včetně LGBT+ osob.
Co se rozumí specifickými cíli nové koncepce vězeňství? „Posílit individualizované odborné zacházení s vězněnými osobami se specifickými kriminogenními riziky a potřebami (např. mladiství, odsouzené ženy, trvale pracovně nezařaditelní, odsouzení s poruchami duševními a s poruchami chování, doživotně odsouzení, odsouzení cizinci, velmi nebezpeční odsouzení národnostních a etnických menšin, LGBT+ osob se zaměřením na zacházení s trans lidmi). Naplnění se odehraje prostřednictvím diferenciace přístupů a zvyšování odborné kompetence zaměstnanců,“ stojí dokumentu.
Ministerstvo námitku o přílišné obecnosti odmítlo s tím, že jde o koncepci na deset let, která bude teprve rozpracovaná.
Kde jsou pokyny, co s trans osobami?
Zmocněnkyně pro lidská práva žádá o zařazení statě o péči o trans osoby do koncepce. Činí tak s odkazem na zprávu z loňské návštěvy České republiky Evropským výborem pro zabránění mučení a nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT).
Předložený návrh vězeňské koncepce podle ní tuto skupinu opomíjí. „Žádám zahrnutí výslovného závazku vypracovat a přijmout dokument (např. vnitřní předpis či pokyn) upravující podmínky pro zacházení s trans osobami ve věznicích,“ uvedla zmocněnkyně v připomínkovém řízení.
S tím ministerstvo nesouhlasí. Koncepce danou problematiku podle něj reflektuje a zacházení s touto skupinou je již dostatečně ošetřené v rámci uvedeného specifického cíle. „Není proto nutné formulovat další výslovný závazek týkající se vypracování a přijetí dokumentu upravujícího podmínky zacházení s transgender osobami ve věznicích,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti.
Je nutné rozlišit pohlaví a gender
Podobná situace se odehrává v rámci připomínkového řízení k desetileté koncepci Probační a mediační služby. Také v tomto dokumentu navrhl Nejvyšší soud úpravu pasáže o transgender osobách kvůli nálezu Ústavního soudu. Nově je nutné rozlišovat pohlaví a gender.
„Doplněné pasáže reagují na novum spočívající v nutnosti rozlišovat biologické pohlaví jedince a gender jako sociálně-psychologický konstrukt, a s tím související otázky transgenderu, resp. tranzice, což je důsledkem zásahu Ústavního soudu, jakož i navazujících metodických pokynů příslušného resortu,“ uvedl Nejvyšší soud.
Genderově citlivé přístupy v probaci a mediaci
Koncepce Probační a mediační služby obsahuje plán pro „pachatele se specifickými potřebami“ s cílem jejich stabilizace. Dokument uvádí: „Opatření má za cíl budovat zázemí pro práci s pachateli se specifickými riziky nebo potřebami.“
Podle něj se může jednat o „posílení trauma informovaného přístupu, specifické nástroje pro hodnocení rizik u pachatelů sexuálních deliktů“, dále o techniky a metody vycházející z kognitivně behaviorálních principů a z risk-need-responsivity modelu. Stejně jako o „genderově senzitivní přístupy pro práci se ženami, osobami v tranzici nebo transgender osobami“. Patří sem i vývojově přiměřené a restorativní metody pro děti a mladistvé nebo kulturně senzitivní přístup při práci s cizinci.
Ani tato koncepce Probační a mediační služby nerozepisuje konkrétní metody, kroky či plány.
