Nová pravidla mají omezit neprůhledné lobbování ze zemí mimo Evropskou unii. Jde o reakci na stále častější hrozby cizích mocností ovlivňovat chod zemí evropské sedmadvacítky prostřednictvím šíření dezinformací, manipulace veřejného mínění a ovlivňování voleb. Registr zahraničních lobbistů velkou většinou podpořili evropští poslanci.
Evropský parlament drtivou většinou podpořil návrh Komise, jejímž hlavním cílem je aktivní boj proti zahraničnímu vměšování a šíření dezinformací. Europoslanci se shodli, že je nutné čelit cizím státním aktérům, kteří se snaží ovlivňovat demokratické procesy v Unii. Iniciativa získala podporu 392 hlasů. Proti hlasovalo 88 poslanců, 133 z nich se zdrželo.
Jak hlasovali čeští poslanci?
Z českých zástupců s návrhem souhlasili Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová zvolení za ODS (ECR), Danuše Nerudová a Jan Farský zvolení za STAN, Ondřej Kolář, Luděk Niedermayer zvolení za TOP09 (všichni EPP), Markéta Gregorová zvolená za Piráty (Zelení). A také nezařazení Kateřina Konečná a Ondřej Dostál zvolení za Stačilo!.
Proti hlasoval Ivan David zvolený za SPD (Evropa suverénních národů). Hlasování se zdrželi Nikola Bartůšek a Antonín Staněk zvolení za Přísahu, Jaroslav Bžoch, Klára Dostálová, Jana Nagyová, Ondřej Knotek, Jaroslav Knot, Tomáš Kubín a Jaroslava Pokorná Jermanová zvolení za ANO (všichni Patrioti pro Evropu).
Konec anonymního lobbingu
Hlavním požadavkem zákonodárců je zavedení povinné registrace pro každého, kdo dostává peníze za prosazování zájmů od zahraničních vlád. Tito zahraniční lobbisté nově musí prokázat svou identitu a také to, pro koho pracují. Poslanci navrhují vytvořit jednotný celoevropský registr propojený s národními databázemi. Po registraci by tito zástupci získali speciální číslo, které by platilo ve všech 27 členských státech.
Tímto krokem se má sjednotit roztříštěný přístup, kdy v současnosti lobbing reguluje jen 16 členských zemí. Lobbování v České republice upravuje zákon č. 168/2025 Sb., který nabyl účinnosti 1. července 2025.
„Kdokoli, kdo se snaží ovlivňovat rozhodnutí v zemích EU jménem zahraniční vlády, se bude muset registrovat a být viditelný. Zavádí to jasná a jednotná pravidla v celé Evropě,“ uvedla evropská poslankyně Adina-Ioana Văleanová (EPP/Rumunsko).
Mohlo by vás zajímat
Speciální ochrana pro média a neziskovky
Evropští zákonodárci zároveň striktně vymezili, na koho se nová přísnější pravidla nemají vztahovat. Speciální ochranu získají diplomati, akademici, novináři a právníci. Ochrana se vztahuje i na neziskové organizace, a to i v případě, že dostávají finance ze zahraničí. Cílem je vyhnout se situaci, která by připomínala ruský model „zahraničních agentů“, jenž Kreml používá k potlačování opozice.
Nyní bude finální úprava lobbingu předmětem jednání Rady EU, kde se však názory členských zemí zatím rozcházejí. Jedná se o klíčový krok v ochraně právního státu a demokracie před hybridními hrozbami, jako jsou dezinformace a manipulace voleb, na které dlouhodobě poukazují i tajné služby unijních zemí.
