Poradní výbor Rady Evropy, který dohlíží na dodržování úmluvy o ochraně práv národnostních menšin, dnes ve své zprávě vyzval Českou republiku ke změně zákonů, které by zajistily účinnější ochranu těchto komunit. Zároveň výbor vyzval české orgány, aby pokračovaly v boji proti stereotypům a předsudkům vůči menšinám žijícím v Česku.
Poradní výbor pro Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin (FCNM) monitoroval činnost českých orgánů v oblasti ochrany práv menšin již pošesté. Podle zprávy sice Česko podniklo několik kroků směrem k lepší ochraně, například revidovalo učební osnovy, aktualizovalo právní předpisy týkající se osobních jmen a zajistilo komplexní systém vzdělávání v národních jazycích pro příslušníky polské menšiny.
Zároveň však výbor upozornil, že ochranu práv národnostních menšin zřejmě omezuje nesystematický přístup a nedostatek zdrojů. Nadále podle něj přetrvává řada nevyřešených problémů, mimo jiné otázka reprodukčních práv romských žen, právo příslušníků menšin na zachování a rozvoj vlastní kultury či socioekonomická situace romských rodin.
Rada vlády pro národnostní menšiny v současnosti zahrnuje zástupce 15 menšin: běloruské, bulharské, chorvatské, gruzínské, německé, řecké, maďarské, polské, romské, ruské, rusínské, srbské, slovenské, ukrajinské a vietnamské.
Mohlo by vás zajímat
Selhání v odškodnění sterilizovaných žen a segregace Romů
Poradní výbor ve zprávě vyzval české orgány, aby zajistily účinnou nápravu za nezákonné sterilizace žen a zintenzivnily opatření podporující přístup romských dětí ke kvalitnímu inkluzivnímu vzdělávání.
Výbor připomněl, že zákon z roku 2021 sice umožňuje odškodnit nezákonně sterilizované romské ženy formou jednorázových částek, ministerstvo zdravotnictví však podle výboru vyřizovalo žádosti velmi pomalu a mnoho z nich zamítlo kvůli nedostatku důkazů.
Studie zadaná státními orgány navíc potvrdila pokračující segregaci romských žáků a přijatá opatření výbor považuje za nedostatečná. Kromě přetrvávajících projevů nesnášenlivosti vůči Romům podle zprávy zesílily nenávistné projevy namířené proti Ukrajincům a v menší míře také proti Rusům. Výbor proto vyzval orgány, aby pokračovaly v boji proti stereotypům a předsudkům vůči příslušníkům menšin, mimo jiné prostřednictvím osvětových kampaní.
Omezené užívání menšinových jazyků
Výbor rovněž upozornil, že užívání menšinových jazyků ve veřejném prostoru je velmi omezené. Podle něj v menšinovém jazyce vycházejí pouze jedny noviny (v polštině) a totéž platí pro veřejnoprávní televizní vysílání, které je dostupné pouze v jednom menšinovém jazyce, opět v polštině. Poradní výbor proto vyzval orgány, aby jednotlivým menšinám přidělily pravidelné časové sloty pro televizní pořady v jejich jazycích.
Právo používat menšinový jazyk při jednání s orgány veřejné správy nadále zůstává výrazně omezené. Pokud totiž žádný úředník daný jazyk (s výjimkou slovenštiny) neovládá, musí si žadatel obstarat tlumočníka sám. Výbor dále uvedl, že existuje poptávka po výuce slovenštiny v rámci všeobecného vzdělávání, a proto by se měla slovenština podle jeho doporučení zavést ve veřejném školství.
Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin, kterou přijal Výbor ministrů Rady Evropy 10. listopadu 1994 a která vstoupila v platnost 1. února 1998, stanoví zásady a cíle, které mají státy dodržovat, aby zajistily ochranu národnostních menšin. Rada Evropy je čelnou organizací zabývající se záštitou lidských práv na evropském kontinentě. Sdružuje 46 států, včetně všech členských států Evropské unie. Evropský soud pro lidská práva bdí nad dodržováním Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v jednotlivých členských státech.
