Bezohledný manželský trojúhelník zničil rodinu i samotné dítě. Dvanáctiletý hoch narozený z nemanželského vztahu odmítá biologického otce a nově i svoji matku. Ta se vrátila k otci – milenci, kterého se dítě ale bojí. Soud hocha svěřil právnímu otci a nestanovil styk s biologickými rodiči. Biologický otec se stížností ve Štrasburku neuspěl. Zásah českých soudů odpovídá, vše ostatní selhalo, uvedl Evropský soud pro lidská práva.
Ve Štrasburku si biologický otec stěžoval, že mu české soudy nepřiznaly právo stýkat se s vlastním synem a získat o dítěti informace. O úpravu styku se David Kyrian z Dublovic neúspěšně pokouší od roku 2016, jak Česká justice už dříve informovala.
Evropský soud pro lidská práva však v případu stížnosti Kyrian v. ČR porušení práva nenašel, vyplývá z aktuálního rozsudku.
Hoch se narodil v roce 2013 z ročního mimomanželského vztahu. Muž ale není jeho zákonným otcem. Podle českých zákonů je jako otec v matrice zapsaný manžel matky. „Biologické otcovství bylo prokázané testem DNA, který stěžovatel podstoupil z vlastní iniciativy v roce 2015,“ uvádí v rozsudku Evropský soud pro lidská práva (ESLP).
Mohlo by vás zajímat
Bezohlednost dospělých k dítěti sílila
Do roku 2016 se otec s chlapcem mohl vídat. Vytvořili si křehký, ale pozitivní vztah. Pak ale při návštěvách nastaly konflikty s matkou. Ta svým rozhodnutím styky přerušila. První soud vyzval biologického otce a právní rodiče k citlivému přístupu s tím, že mezi otcem a synem existovalo citové pouto.
Jenže bezohledné jednání vůči dítěti naopak zesílilo. Matka požádala o zákaz styku, protože ji otec dítěte slovně napadal. „To potvrdil i právní otec dítěte, který během slyšení uvedl, že ho stěžovatel fyzicky napadl,“ stojí v rozsudku ESLP.
Další návštěvy biologického otce dítě odmítlo. Rozrušený chlapec začal chodit k psychologovi.
Na manželský trojúhelník přivolána policie
Mezi třemi dospělými došlo ke sporu, ke kterému byla volána policie. Podle psychologa se dítě nedokázalo odloučit od matky, když mělo navštívit otce. V roce 2018 už bylo silně připoutané k právním rodičům. Dva roky poté soudy rozhodly, že nic nesvědčí o poutu otce a syna.
Podle posudku se dítě ocitlo uprostřed vztahového trojúhelníku mezi biologickým otcem a zákonnými rodiči. Ve vztahu k otci odráželo postoj zákonných rodičů. Posudek uvedl, že hoch trpí opožděním vývoje a situaci nerozumí.
Rodiče: Chování otce hraničí se stalkingem
Zákonní rodiče současně prožívali manželskou krizi. Podle českých soudů biologický otec vyvíjel stálý tlak na ně i syna. Zhoršoval konflikty a zasahoval do rodinné situace. Zátěž pak dovedla chlapce k negaci otce.
V roce 2021 podal biologický otec nový návrh na stanovení styku. Kontakt prostřednictvím opatrovníka ale odmítli právní rodiče. „Poukázali, že chování stěžovatele, který se někdy zdržoval před školkou dítěte nebo před domem, hraničí se stalkingem,“ stojí v rozsudku ESLP.
Soud styk znovu v zájmu dítěte nestanovil. Přesto Okresní soud v Příbrami uložil zákonným rodičům napomenutí a nařídil jim respektovat biologické rodičovství muže.
Matka opět odešla k milenci, dítě se ho bojí
Manželská krize zákonných rodičů skončila rozvodem v dubnu 2022. Soud svěřil hocha do jejich péče. „Následně se matka odstěhovala a obnovila vztah se stěžovatelem, který tak měl občasný kontakt se svým synem jejím prostřednictvím,“ stojí v rozsudku ESLP.
Hoch se nyní nechce stýkat ani s matkou. „V řízení o sdílenou péči, které v roce 2024 zahájila matka proti zákonnému otci, dítě uvedlo, že se s matkou nechce setkávat, zejména proto, že se bojí stěžovatele,“ cituje ESLP. Tentokrát soud dítě svěřil do péče zákonného otce, ke kterému má silné pouto.
„Následná žádost matky o právo na styk s dítětem byla zamítnuta, neboť se nechtěla setkávat se svým synem bez přítomnosti stěžovatele,“ stojí dále v rozsudku ESLP.
Muž si plánoval život s dítětem a matkou
Biologický otec před Evropským soudem pro lidská práva uvedl, že ještě když se mohl se synem setkávat, plánoval žít s jeho matkou. Vytvořil vztah založený na důvěře, který lze nazvat „rodinným životem“. Zvrat je třeba připsat změně postoje matky. Na což soudy reagovaly tím, že mu odepřely kontakt.
České soudy podle něho nedosáhly rovnováhy mezi zájmy všech zúčastněných osob a nezohlednily právo dítěte znát své rodiče.
Dítě je odmala konfrontováno s krizí vztahů
Vláda před soudem uvedla, že tento vztah nespadá pod pojem „rodinný život“. Do věku pěti let hocha se vídali občas a nejsou mezi nimi blízké osobní vazby. I české soudy uzavřely, že nebyly splněné podmínky § 927 občanského zákoníku. Toto ustanovení umožňuje osobám sociálně blízkým dítěti, včetně biologického otce, požádat o právo styku.
„Syn stěžovatele byl od útlého věku konfrontován se složitým vztahem mezi svým biologickým otcem, matkou a právním otcem, který byl poznamenán verbálním a fyzickým napadáním a manželskou krizí jeho právních rodičů,“ připomněla česká vláda.
ESLP: Je to rodinné pouto a došlo k zásahu
Ustanovení článku 8 o právu na rodinný život lze ale podle soudu použít i na vztah mezi dítětem a jeho biologickým otcem, kteří jsou nerozlučně spojeni přirozeným poutem. Zatímco jejich skutečný vztah může být z praktických a právních důvodů určený matkou dítěte a, je-li vdaná, jejím manželem.
Podle názoru soudu stěžovatel dostatečně prokázal svůj zájem o dítě. „Rozhodnutí vnitrostátních soudů neurčit jeho právo na styk s dítětem a odepřít mu informace o dítěti tak představovalo zásah do jeho práva na respektování alespoň jeho soukromého života,“ napsal Evropský soud pro lidská práva.
Vše selhalo, zásah je odpovídající
Byl takový zásah oprávněný? České soudy kladly na první místo nejlepší zájem dítěte, jak vyžaduje článek 8 Úmluvy, uvedl ESLP. Jejich závěr, že by bylo nevhodné nutit dítě ke kontaktu s otcem proti jeho vůli, byl učiněný s ohledem na křehký psychický stav dítěte, ve sporném řízení a po výslechu všech zúčastněných.
„V projednávané věci je soud přesvědčen, že vnitrostátní soudy v tomto smyslu přijaly odpovídající opatření a dostatečně odůvodnily své rozhodnutí nestanovit v rozhodné době žádný režim styku s dítětem,“ uzavřel ESLP.
Napadená opatření soudy přijaly až poté, co vše ostatní selhalo, uvedl soud a stížnost biologického otce zamítl.
Soudy správně nenařídily informační povinnost
Co se týče autonomního práva na informace o dítěti, také v tomto případě rozhodovací proces u českých soudu poskytl podle ESLP otci dostatečné odůvodnění, když soudy odmítly toto právo zákonným rodičům nařídit.
Soud rovněž s ohledem na nejnovější vývoj poznamenává, že stěžovatel zřejmě nedávno získal přístup k informacím o dítěti prostřednictvím matky, uvedl ESLP. „K porušení článku 8 Úmluvy tedy nedošlo,“ uzavřel stížnost Evropský soud pro lidská práva.
