Střet zájmů Andreje Babiše (ANO), pravděpodobného budoucího premiéra, je z právního hlediska nutné řešit formálně až po jeho jmenování. Prezident Petr Pavel se však podle ústavního právníka Ondřeje Preusse nijak neodchýlil od své role, když před jmenováním žádá, aby Babiš veřejně představil způsob, jak střet zájmů vyřeší. Politolog Jakub Čapek k tomu uvádí, že prezident svým postupem naplňuje funkci v systému brzd a protivah.
Pavel požaduje, aby Babiš, jehož hnutí ANO vyhrálo sněmovní volby a který sestavuje vládu se SPD a Motoristy, ještě před jmenováním oznámil, jak naloží se svým vztahem k holdingu Agrofert. Prezident zároveň připustil, že pokud by předseda ANO střet zájmů nevyřešil uspokojivě, mělo by hnutí ANO navrhnout jiného kandidáta. ANO to odmítá.
Prezident může proces zdržet, ale ne zablokovat
„Úkolem prezidenta republiky není trpně čekat, ale aktivně vznik nové vlády moderovat,“ uvedl Preuss. Podle něj nedochází k žádnému prodlení a tlak na veřejné oznámení řešení střetu zájmů je pochopitelný. Zároveň však dodal, že situaci nelze natahovat bez omezení. Čapek doplnil, že pokud politický systém stojí na brzdách a protivahách, prezident brzdí jmenování předsedy vlády, „který je v konfliktu se zákonem“, což odpovídá jeho roli.
Ústavní experti zároveň připomínají, že prezident může jmenování dočasně odkládat a žádat vysvětlení možného střetu zájmů, ale nemůže nechat zemi bez premiéra neurčitě dlouho. Ústava mu ukládá povinnost předsedu vlády nakonec jmenovat – prezident tedy může proces moderovat, nikoli trvale zastavit.
Postup prezidenta zapadá do české praxe
V Česku se podle Čapka ustálila praxe, že prezident před jmenováním vlády zvažuje nejen premiéra, ale i navržené ministry. „Na základě toho, jak se chovali prezidenti v minulosti, mi to nepřijde jako počínání na hraně ústavy,“ uvedl. Naopak část opozice, například poslanec ANO Aleš Juchelka, krok označuje za protiústavní.
Pavel po schůzce s Babišem připomněl, že je vázán slibem chránit ústavu a musí před jmenováním vědět, jak Babiš splní povinnosti vyplývající ze zákona o střetu zájmů. Hrad uvedl, že bez jasného řešení by jmenování mohlo vyvolat podezření na vznik neústavního stavu.
Ústavní soud prezidentovi povinnost potvrzuje
Prezident se odvolává na nález Ústavního soudu z roku 2020, který stanoví, že při výběru předsedy vlády či jiných členů kabinetu má hlava státu přihlížet ke střetu zájmů kandidátů a k možnostem jeho řešení. Preuss k tomu říká, že nález takovou povinnost skutečně obsahuje, ale neznamená to, že člověk s potenciálním střetem zájmů nemůže být jmenován. Prezident má tuto skutečnost pouze zohlednit.
Marie Zámečníková z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v podcastu Vinohradská 12 uvedla, že veřejný funkcionář se podle zákona nemá dostávat do situací, kdy osobní zájmy mohou ovlivnit výkon jeho funkce. Mezi osobní zájmy se počítá i finanční prospěch blízkých osob. Situace, kdy by Babiš či jeho blízcí dál drželi Agrofert, je podle ní vždy problematická.
Mohlo by vás zajímat
Prezident je jediný, kdo může problém dočasně zbrzdit
Zámečníková dodala, že právní úprava neumí porušení pravidel účinně sankcionovat. „Prezident je tedy jediným hráčem, který to může zbrzdit,“ uvedla. Pavlův požadavek na veřejné oznámení řešení před jmenováním proto považuje za odůvodněný. Dále očekává, že Babiš provede u Agrofertu takové kroky, aby se vyhnul pravidlu, že firma ovládaná veřejným funkcionářem nesmí pobírat dotace či investiční pobídky.
